Aktuální číslo časopisu Ekonom
David KlimešJeho slovo má váhu. Podle posledního ročníku prestižního hodnocení listu Frankfurter Allgemeine Zeitung se Clemens Fuest stal nejvlivnějším německým ekonomem současnosti.
Názory profesora ekonomie na mnichovské univerzitě a prezidenta známého ifo Institutu pro ekonomický výzkum hojně citují politici a média nejen v Německu, ale i v Rakousku, Švýcarsku či třeba Británii.
Do Prahy přijel na pozvání ekonomického institutu CERGE-EI, aby zde prezentoval svůj výzkum o evropské ekonomice.
První otázky ale samozřejmě musí směřovat k nově ustavené vládě německé kancléřky Angely Merkelové. Koneckonců právě v Berlíně se nakonec bude rozhodovat o tom, jak bude vypadat ekonomická budoucnost Evropy.
Německo má po několika měsících čekání novou vládu se staronovou kancléřkou Angelou Merkelovou v čele.
V programu jsou sliby větších investic prakticky do všeho včetně podstatného slibu vyšších příspěvků do unijního rozpočtu. Jsou tyto plány pro Německo a celou Evropu prospěšné?
Vidím tam světlé i stinné stránky. Nemyslím si, že je dobré začínat slibem větších příspěvků do unijního rozpočtu. Co by tomu mělo předcházet, je nepochybně debata o současných výdajích unijního rozpočtu, za co utrácíme. Potřebujeme jinou strukturu výdajů.
Za druhé: potřebujeme debatu o nových tématech. Kolik chceme přispívat na společnou obranu, kolik na rozvojovou pomoc, kolik na migraci?
Za třetí je třeba si sednout s ostatními státy klubu a dohodnout se na větších příspěvcích.
Pokud ale vláda nyní začíná tím, že se bude přispívat více, tak tím říká, že není třeba zas tolik upravovat současné výdaje. A samozřejmě také platí, že pokud Německo řekne, že chce přispívat více, jiné státy si řeknou: aha, tak my zase můžeme přispívat méně.
Tento přístup je podle mě proti zájmům německého daňového poplatníka i proti zájmům Evropy.
Takže jde sice o nové odpovědi, ale na staré otázky?
Jde především o špatné odpovědi na jakékoliv otázky. Nelze nikdy začínat tím, že se přidají peníze. To je iracionální a je to proti německým i evropským zájmům. Obecně ale považuji za plus, že v koaliční smlouvě jsou pozitivní pasáže vůči Evropě, což v současnosti znamená zejména vůči francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Pokud nová německá vláda začíná tím, že bude více přispívat do rozpočtu unie, tak říká, že není třeba zas tolik upravovat výdaje.
A co znamená staronová koalice CDU/CSU a SPD pro Německo? Vláda slibuje velké investice do infrastruktury, digitalizace a dalších sektorů.
V Německu dále vzrůstá daňová zátěž a stát utrácí za opravdu neuvěřitelně široké spektrum politik. Každá ze zájmových skupin dostane po trošce.
Z velké části jde o sociální programy, nejde o vizi zaměřenou na hospodářský růst, podporu infrastruktury či digitalizace.
Pak jsou v koaliční smlouvě prvky, které sice uspokojují určité skupiny, ale vrací nás i o pár kroků zpátky. Desetkrát denně se dnes v Německu mluví o digitalizaci, ale například nebude možné on-line předepisovat některé léky, a to kvůli ochraně lokálních lékáren. Takže najdeme v koaliční smlouvě i spoustu rozporů a nekonzistence.
Program také příliš spoléhá na současné dobré časy a nekouká se dopředu, kdy už třeba takové časy být nemusí.
Teď jedna sobecká otázka. Jsou tyto ekonomické plány Německa výhodné i pro Česko, o kterém se kvůli provázanosti ekonomik často mluví jako o sedmnácté spolkové zemi?
Pokud Němci budou platit více do společného evropského rozpočtu, tak určitě. U zbytku plánů si nejsem tak jistý. Vláda by mohla snížit daně a podpořit soukromou poptávku, což by zvýšilo i poptávku po českých produktech, to se ale neděje. Stejně tak některé sektory byznysu v Německu jsou příliš zatíženy privilegii a těžko se do nich vstupuje.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
