Aktuální číslo časopisu Ekonom
David KlimešZlaté časy eurofondů Česku pomalu končí. V Bruselu naplno vypukla bitva o podobu víceletého rozpočtu Evropské unie po roce 2020 a už nyní je jasné, že do republiky přiteče méně peněz, než bylo dosud zvykem.
Premiér Andrej Babiš odhaduje, že v letech 2021−2027 získá Česko o 150 miliard korun více, než do EU odvede. To je přes 21 miliard korun takzvané čisté pozice na rok. I to jsou obrovské peníze, ale ne tak velké jako dosud. Za minulý rok činila čistá pozice 55 miliard, rok předtím 80 miliard, v roce 2015 rekordních 150 miliard. Aby plusové saldo bylo pod 20 miliardami, to republika od roku 2007 nepamatuje.
Že přiteče méně peněz, už pochopil i premiér: "Nejde nám o to, aby byl rozpočet co nejvyšší. Jde nám o to, aby byl co nejlépe využitý," řekl Babiš Ekonomu.
Jenže s tím zase souvisí druhý velký problém eurofondů po roce 2020. Česko bohatne a v dalším období vypadne z podpory nejchudších regionů polovina republiky.
Jak je důležité si tuto zásadní změnu uvědomit, Ekonomu už na přelomu roku vysvětlovala evropská komisařka Věra Jourová: "Viděla jsem různé propočty a scénáře, i pro Českou republiku. Dosavadní linie pro masivní dotování je 75 procent unijního HDP a tam by Česká republika kromě severních Čech a severní Moravy už byla vyňata," potvrzuje pozici Evropské komise. Neznamená to, že by se tam už nepostavil ani jeden kilometr dálnice nebo železnice za unijní eura, ale k dispozici by prostě nebylo tolik peněz.
Eura na vahách euroskepticismu
Věc není zdaleka jen ekonomická. Rozdílné příjmy z eurodotací v české debatě o Evropské unii dosud nehrály roli. Na podporu soudržnosti nedosáhlo jen hlavní město s výrazně proevropskými voliči. Jenže to se může za několik let změnit.
Varující je statistika Evropského parlamentu z minulého roku, která zkoumala, jak moc mají lidé pocit, že se jim EU vyplatí. Na vrcholku žebříčku jsou Irové (90 procent považuje EU za výhodnou), na opačném konci jsou Italové (39 procent pro). Východní země, kam plynou německá či nizozemská eura, logicky EU považují v drtivé většině za přínosnou. A to i ostře protibruselsky naladění Poláci (84 procent pro) či Maďaři (72 procent pro). Ne však euroskeptičtí Češi. U nás členství za výhodné považuje jen 56 procent obyvatel. A pozitivní vztah k EU má podle posledního unijního výzkumu veřejného mínění Eurobarometr jen 30 procent Čechů, více unií opovrhují už jen Řekové.
Do takto rozdaných karet přichází nový evropský rozpočet, který z nejchudších krajů nově nevyřazuje žádný region z Maďarska, jen jeden z Polska, ale zato velkou část Česka. V té chvíli se těsná česká většina považující EU za výhodný spolek může snadno stát menšinou.
Nadále chudý sever, bohatý jih
Premiér Babiš o sobě v lednu v Bruselu prohlásil, že je "nejlepší a dost možná poslední šance, jak zabránit radikalizaci postojů vůči EU v České republice". Pokud je to pravda, musí nyní vyjednat další víceletý rozpočet Evropské unie v takové podobě, aby odpovídal alespoň trochu českým představám: "Vyjednáváme se širokou škálou členských států. Osobně o tom hovořím se všemi evropskými premiéry i s komisaři, které potkám," dušuje se Babiš.
Menšímu přísunu peněz z unie ale tak jako tak nezabrání. Místo aktuálních více než 23 miliard eur (asi 650 miliard korun) vyčleněných pro Česko v letech 2014−2020 to bude asi výrazně méně, byť stále zůstaneme čistými příjemci v rámci EU. A některé české regiony už nebudou oprávněny pobírat peníze na podporu méně rozvinutých oblastí.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
