Česká auta mají mnoho francouzských genů, o osudu Mladé Boleslavi rozhodl pařížský pouliční ruch

Václav Klement, spolumajitel zbrusu nové mladoboleslavské továrny na výrobu bicyklů, odjel v roce 1898 do Paříže, aby zjistil, kterým směrem se v nejvyspělejších státech ubírá vývoj jízdních kol. Na bicykly však záhy zapomněl, protože ho v metropoli nad Seinou ohromila motorová vozidla.

Mladoboleslavský knihkupec, který se teprve nedávno spojil s mechanikem Václavem Laurinem, aby společně vyráběli jízdní kola, s úžasem pozoroval ulice plné motorových tříkolek, omnibusů a prvních automobilů. Největší dojem však na něj udělala takzvaná motocykletta bratří Wernerových. Šlo o bicykl s pomocným benzinovým motorkem nad předním kolem, jehož sílu přenášela kožená šňůra jako u šicích strojů.

Klement usoudil, že po drahých osobních automo­bilech ještě doma poptávka nebude, ale čeští cyklisté začnou brzy přesedat na motorová kola a vznikne z toho velký byznys. Přímo v továrně bratrů Wernero­vých si proto jeden kus zakoupil a odvezl jej pro inspiraci do Čech. Jízdní zkoušky prováděné v okolí mladoboleslavské továrny však skončily hlubokým zklamáním. Jednostopé vozidlo mělo teoreticky dosahovat rych­losti až 50 kilometrů za hodinu, ale ukázalo se, že v reálných tu­zemských podmínkách by nestačilo ani průměrnému chodci.

Technický ředitel Václav Laurin potřeboval k překonání devítikilomet­rové trasy po venkovských cestách celé dvě hodiny, protože ve volné krajině mu vítr ustavičně zhasínal plamínek zapalování. A když platinová žhavicí trubice nežhavila, francouzský vynález prostě nejel.

Krajně nepříjemná a poněkud nebezpečná byla také skutečnost, že z motoru, který měl jezdec nedaleko od obličeje, za jízdy ustavičně odstřikoval olej.

Motocykletta se navíc kvůli nevhodně umístěnému těžišti vyznačovala značnou jankovitostí, rovněž uspořádání ovládacích prvků bylo krajně nevhodné. Tato kombinace stála Laurina při jedné z dalších zkoušek dva zuby. Čeští podnikatelé se proto rozhodli stroj zásadně přestavět. Motor umístili do středu rámu, čímž odstranili problém s těžištěm, a nespolehlivou žhavicí trubici nahradili elektromagnetickým zapalováním. Výsledek byl skvělý: například Národní politika nadšeně psala o "vehiklu budoucnosti".

Triumf v Dourdanu

V kufříku na zádech si Václav Vondřich vezl díly a nářadí. Francouzi se mu posmívali, získal však pro firmu Laurin & Klement vítězství na mistrovství světa.

Foto: ČTK

Motocykly Laurin & Klement posléze slavily úspěchy i na závodních tratích. Václav Vondřich dokonce v roce 1905 vyhrál ve Francii neoficiální mistrovství světa − mezinárodní závod o pohár Gordona Bennetta.