Kde zakončit lyžařskou sezonu? Češi mají tajný tip na klidné místo v Alpách

Teploty příjemně nad nulou, na obloze bez mraků zářící kotouč slunce, jaro za rohem. K tomu desítky kilometrů sjezdovek všech obtížností na rozloze větší než sto hektarů, sedm lanovek a vleků. Lyžařský ráj hlavně pro rodiny s dětmi se jmenuje Sillian - Hochpustertal a leží v takzvaných Gaitalských Alpách.

Do jihovýchodního cípu rakouských Tyrol je z Prahy možné vyrazit přes Linec a Salzburg anebo alternativní trasou přes Mnichov, která je zhruba o 70 kilometrů delší. Cesta, na níž je nutné počítat s poplatky za rakouskou dálnici a mýto, i tak zabere okolo sedmi hodin. Ale stojí to za to.

V on-line diskusích se o Sillianu už teď mluví jako o tajném tipu. Jak říkají místní: Jsme tak blízko, a přece tak daleko. Východní Tyrolsko je pár hodin od středoevropských metropolí, přesto se tu návštěvníci cítí jako v jiném světě.

Bez češtiny, zato s místními

V lyžařském středisku při hranicích s Itálií se mísí tyrolská pohostinnost a italská živelnost. Upravené sjezdovky s výjimečnou 11 kilometrů dlouhou "pistou" Thurntaler jsou vhodné pro pohodové vyznavače carvingu, rodinné lyžování i začátečníky. Navíc děti do šesti let lyžují zdarma a poloviční ceny se účtují dětem až do osmnácti.

Pozvolné široké červeno-modré tratě na jihovýchodně orientovaném svahu s převýšením až 1400 metrů se zdvihají nad hranicí lesa, náročnější lyžaři mohou zvolit i obtížnější sjezdy po černých trasách z vrcholu Thurntaler ve výšce 2407 metrů. V horní části areálu si na své přijdou i vyznavači freeridu.

Nezapomínají tu ani na snowboardisty. Připraven k plnému využití je funpark se stometrovou U-rampou. Užijí si i běžkaři, i když je tu téměř hřích vyměnit sjezdovky za běžky. Dlouhé trasy probíhají kolem řeky Drávy v Pustertalu, možná hezčí vedou v Gaitalu. Pro náročné je pak vytrvalecká trať zvaná Internazionale anebo stopa podél hranic z Hollbrucku až do Untertillachu. Asi není náhoda, že si právě východní Tyrolsko vybral za svůj druhý domov Ole Einar Björndalen, biatlonová legenda původem z Norska.

Výjimkou tu nejsou ani nenápadní "turisté" s obřími batohy na zádech. Vyhledávají volné pláně za "plůtky" určujícími směr lyžařům, jejich "nástupní ostrůvky" se poznají podle plápolajících praporků. Pak už jen rozběh... a na modrém horizontu se vznášejí hejna paraglidistů.

Češtinu není na svazích příliš slyšet, přece jen je to z Prahy až k hranicím Itálie poměrně daleko. A když už, tak jde většinou o "oslavné ódy", jak je "to skvělé a že Sillian je trochu zapomenuté, přesto nádherné středisko". Nejspíš je to jeho hlavní výhoda: cizinci i Češi častěji míří do známějších lyžařských center v okolí, a na svazích se tak pohybují hlavně místní, kteří nechtějí "trhat" rekordy v rychlosti, ani předvádět nejnovější naučené lyžařské triky. Sillian je také dobře dostupný z okolních známějších horských center Lienz, Matrei anebo Cortina d'Ampezo. Ve všech oblastech východního Tyrolska a Korutan se navíc dá jezdit s jedním regionálním skipasem.

Zimou to tu nekončí

Místní tvrdí, že ještě víc turistů sem přijíždí mimo lyžařskou sezonu. Při jejím "uzavírání" je z lyží možné skočit rovnou do pozdně jarních až letních radovánek. Takřka všechny hotely a penziony v oblasti lákají na nejrůznější wellness, domácí péči, místní suroviny a výrobky, podhůří Alp ovládá turismus a zemědělství.

Celá oblast východních Tyrol spadá pod národní park Vysoké Taury, který patří s rozlohou téměř 1900 kilometrů čtverečních k největším v Rakousku. Na jeho území se nachází přes 300 vrcholů s výškou okolo 3000 metrů nad mořem včetně nejvyšší hory Rakouska - Grossglockneru, který leží zhruba 60 kilometrů od Sillianu. Nejvyšší štíty jsou ledovcové, několik říček a potoků tu vytváří početné vodopády.

Celý park je samostatný ekologický systém připomínající zoologickou a botanickou zahradu dohromady. Na území parku byly zaznamenány stovky druhů rostlin a na deset tisíc druhů živočichů, k nejpopulárnějším patří kamzík, svišť či kozorožec, nad štíty hor se vznáší orli skalní, supi bělohlaví či orlosupi.

Východní Tyrolsko jako by bylo synonymem přírodní a sportovní dovolené. Každý den lze dělat něco jiného. Od pěší turistiky pro náročné i začátečníky na značených turistických cestách přes horolezectví po strmých a divokých skalách v takzvaných Lienzských Dolomitech, cyklistiku v horském terénu či třeba po Drávské cyklostezce, kterou v zimě okupují běžkaři, až po sjíždění prudkých horských říček na raftech nebo kajaku včetně koupání.

A že už přírody bylo dost? Kromě rakousko-italského soužití pečlivosti a temperamentu má v sobě okolí Sillianu kontrast mezi přírodou a městským životním stylem.

Městečko Lienz na soutoku řek Isel a Drávy láká na středověké uličky i palác ze 16. století sloužící jako radnice. Nedaleko od centra je možné navštívit hrad Bruck, původní sídlo hrabat z Görzu, v němž dnes sídlí muzeum, a užít si lze i spoustu dalších městských radostí včetně nočního života.