Pokud dlužník převede majetek na tetu, nemusí to být pro věřitele konečná

Občanský zákoník totiž dává věřiteli možnost domoci se u soudu toho, aby vůči němu bylo právně neúčinné takové jednání dlužníka, které zkracuje uspokojení věřitelovy vykonatelné pohledávky.

Problém nastane v případě, když dlužník obdrží jako protiplnění za převedené věci jejich obvyklou cenu nebo jinou přiměřenou náhradu. Nejvyšší soud totiž i v posledním rozhodnutí na toto téma potvrdil svůj postoj, že se v takovém případě nemůže jednat o zkracující právní úkon. Bez ohledu na to, co se s tímto protiplněním následně stane.

Dlužníci tak dostávají jasný návod, jak snadno ochránit před věřiteli i těžko ukrytelný majetek. Stačí, když například svůj dům prodají již zmíněné tetičce nebo jiné spřízněné osobě a opatří si důkaz, že jim za něj byla skutečně zaplacena obvyklá cena.

Ani znění nového občanského zákoníku, který tento institut přejmenoval z odporovatelnosti na relativní neúčinnost, nedává věřitelům příliš šancí na zlepšení jejich postavení. Hovoří totiž stejně jako původní úprava o "zkracujících" právních jednáních, aniž by je blíže specifikoval. Možným zábleskem naděje pro věřitele by bylo, pokud by Nejvyšší soud vzal při svém budoucím rozhodování v potaz judikaturu prvorepublikového Československa.

Tehdejší soudy byly věřitelům více nakloněny. Pod pojem zkrácení zahrnovaly jakékoliv ztížení přístupu věřitele k majetku, tedy v určitých případech i změnu jeho skladby (například z nemovité věci na hotové peníze). Podle takového výkladu by měli zadlužení vychytralci (a jejich tetičky) dnes smůlu.

Objednejte si přes SMS nové číslo Ekonomu. Ke stažení je také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.