Uzavřené hranice a vzestup nacionalismu. Připravte se na novou Evropu

Evropa se udivující rychlostí mění. A nikoliv k lepšímu. Poslední ukázkou jsou volby v Německu a na Slovensku, kde hlasy získala radikální pravice. Ta se už prosadila i v dalších evropských zemích a posílí i jinde, protože nové voliče jí zajistí narůstající obavy z islámského terorismu. Takového, jaký udeřil v centru Evropské unie, v Bruselu. Stratégové Islámského státu, kteří o jednotnou Evropu nestojí, mohou být spokojeni.

Liberální duch je na ústupu, jednotlivé země uzavírají hranice nebo opouštějí benevolentní přístup k migrantům a v zájmu větší bezpečnosti zpřísňují legislativu. Dokonce se ozývá volání po obnovení trestu smrti. A hlavně – jednotlivé vlády začínají mluvit rozdílnou řečí.

Ještě před několika lety evropskou jednotu narušovala především ekonomická krize, otázka, jak naložit s Aténami a dalšími zadluženými jihoevropskými státy. V Řecku a Španělsku vedl nesouhlas s elitami, které neuměly zabránit recesi a nezaměstnanosti, k vzestupu levicových hnutí, daleko radikálnějších, než bývají sociální demokraté. Avšak stále se jednalo o hnutí proevropská. Teď pod tlakem migrace z muslimských zemí a džihádistických atentátů nahlodává samu existenci Evropské unie vlna pravicového populismu a s ní spojeného nacionalismu.

Právě před ním varuje historik Petr Prokš z Akademie věd České republiky, který v řadě svých prací připomíná, že vypjatý nacionalismus kombinovaný s militarismem stál před 100 lety u kořenů první světové války. "Tak daleko naštěstí nejsme. Nebezpečné to ale už je, protože nacionalistické strany po celé Evropě hodně posílily. Jejich vzestup se institucionalizuje, v řadě zemí pronikají k moci. Migrační krize to umocňuje," řekl Prokš týdeníku Ekonom.

Bojí se také v sousedním Německu. Tamní ministryně obrany Ursula von der Leyenová dokonce uvedla, že kvůli uprchlické krizi hrozí, že se z Evropské unie vytratí solidarita a kontinent podlehne extremismu. Reaguje tak vlastně na slova neoficiální francouzské šéfky evropské krajní pravice Marine Le Penové. Ta od počátku roku prohlašuje, že nacionalisté nebudou na starém kontinentě věčně jen v opozici a že se evropské struktury zhroutí. Což povede "k návratu národů a jejich svobody".

Jak bude vypadat Evropa blízké budoucnosti? Na to se pokoušíme odpovědět v hlavním tématu aktuálního čísla týdeníku Ekonom.

Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.