Nové české přehrady jednou poslouží i uprchlíkům, kteří zamíří za vodou

Ještě před čtvrtstoletím by podobné plány spojené se zatopením stovek hektarů veřejnost považovala za kryptokomunistickou fantazmagorii. Nyní, kdy seriózní vědci varují, že letní teploty nad 35 stupňů se ve velkých městech stávají normou, a kdy je jasné, že leckde v Polabí či na jižní Moravě je se zemědělstvím bez umělého zavlažování konec, to vypadá jinak.

K tomu jde o upozornění, že sucho a horko sužují celý svět, minimálně jeho severní polokouli, což je zřejmě výsledkem kombinace pravidelné změny oběžné dráhy Země kolem Slunce a rostoucího objemu skleníkových plynů v atmosféře. Nejde přitom o abstraktní studie z klimatologických konferencí či o scénáře pro chystané katastrofické filmy, ale bohužel o neradostnou realitu.

Jedna z frekventovaných teorií vysvětluje začátek takzvaného arabského jara předchozí vlnou sucha, a tím i neúrody v hlavních obilnicích od Spojených států přes Rusko po Čínu. Což v podmínkách globalizované ekonomiky zdražilo v trvale vysušených zemích odkázaných na dovoz potravin chleba. A dohnalo to obyvatele Egypta, ale také Sýrie či dalších severoafrických zemí ke vzpourám proti vládám, které s tím nedokázaly nic udělat.

A co je ještě horší: narůstající nedostatek vody v těchto státech, stejně jako vojenské konflikty, které v celém rozvojovém světě s hladem nerozlučně souvisejí, budou vyhánět další miliony a miliony lidí z jejich domovů. K dnes postiženým subtropickým oblastem se mohou přidat další, protože sucho ohrožuje třeba nestabilní Pákistán nebo přelidněnou Indii. OSN již varuje, že do 10 let zůstanou "bez vody" miliardy lidí.

Evropa, bez ohledu na to, zda nakonec další přehrady v Česku vyrostou, či ne, má na první pohled štěstí. Na rozdíl od jiných kontinentů má poměrně mírné klima a vody relativně dost. O to většímu náporu uprchlíků jednou může čelit. Už dnes, při prvním a hned nezvládaném náporu to vyvolává pochybnost, jak na novodobé stěhování národů zareaguje.

Místa přitom může být málo pro vlastní, tedy evropskou populaci. Oteplování totiž neznamená jen sucho, ale současně i pozvolný vzestup hladiny oceánů. Nabízí se tak otázka, co budeme dělat, až hráze v nedalekém Nizozemsku přestanou stačit.