Vyvíjí robotické bojovníky pro Kellnera. Chemik Štěpánek hledá rovnováhu mezi byznysem a univerzitou

Před časem se chemik Štěpánek se vrhl na vývoj drobných robotů. "Je to podobné jako když ze součástek sestavujete auto," popisuje výrobu robotů. Jednotlivé části ale pohromadě drží díky chemickým vazbám nebo vzájemnému působení iontů.

Technologii výroby robotů už František Štěpánek vcelku zvládl. Nyní vymýšlí, jak by drobní bojovníci mohli putovat lidským tělem, zatím roboty testuje na zvířatech a tkáňových kulturách v laboratoři. Časem bude možné, aby chemičtí roboti dostali třeba přímo do oblasti, kde řádí infekce, a vypustili tam ze svých útrob účinné antibiotikum.

Oblast postižená infekcí má většinou jiné chemické prostředí než zdravá tkáň. Jakmile robot rozdíl rozpozná, spustí se chemická reakce a začne se vytvářet alicin, což je látka obsažená třeba v česneku. Štěpánek jí roboty vyzbrojuje. Molekuly alicinu se pak na místě "přilepí" na bakterie a začnou velmi bouřlivě reagovat. Takovému útoku nedokážou bakterie vzdorovat.

Ve spolupráci s kolegy z Akademie věd ČR Štěpánek zároveň vymýšlí, jak chemické roboty s lékem nasměrovat k nádorovým buňkám. V tomto případě vysílá do boje místo alicinu kurkumín – látku potlačující nádorové bujení. Výsledky laboratorních testů s tkáňovou kulturou vypadají nadějně. "Nyní provádíme experimenty na myších s nádorovým onemocněním," popisuje Štěpánek. Cílem je dostat hejno miniaturních robotů do požadované oblasti a na dálku jim dát signál k vypuštění účinné látky.

Výzkum rakoviny už dva roky financuje biotechnologická firma Sotio, která patří do skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera. A to není zdaleka jediná komerční spolupráce Štěpánkova týmu. S firmou BASF vědec roboty upravuje tak, aby ochránili rostliny před útoky plísní. Nedávno rozjel i projekt s firmou Zentiva. V něm se podílí na vývoji lepších generik.

Navíc se Štěpánkovi daří získávat i prestižní granty. Jako vůbec první Čech uspěl v roce 2007 v grantové soutěži Evropské výzkumné rady (ERC). Získal na pět let podporu ve výši 48 miliónů korun. V roce 2013 dostal také milionový grant Neuron Impuls od nadačního fondu Neuron.

"Zvykl jsem si spolupracovat s průmyslem, když jsem působil Imperial College v Londýně," říká Štěpánek. Těší ho totiž převádět nápady do praxe. Navíc zná problematiku i z druhé strany, pod dvouletém působení ve vývojovém oddělení společnosti Unilever se totiž vrátil do akademického prostředí. Moc takových příkladů v Česku zatím nemáme, snad budou přibývat. Spolupráce vědců a firem by se pak mohla rozjet lépe.

* Proč Štěpánek z byznysu přešel zpět do akademického prostředí?

* Jak obstojí pražská VŠCHT ve srovnání s britskou Imperial College?

* A v čem se odlišuje nová generace studentů oproti té přechozí?

Rozhovor s Františkem Štěpánkem najdete v aktuálním vydání týdeníku Ekonom, který je v prodeji do středy 27. ledna. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.