Opel Astra přišel o kila. Odlehčená verze je postavená na pohodovou jízdu

Německý model nižší střední třídy vešel do nové generace. A zdá se, jako by inženýři v Rüsselsheimu vyslyšeli nářky odborníků a některých zákazníků. Minulý Opel Astra totiž trápila paradoxní kombinace neduhů - byl příliš těžký a uvnitř přitom docela stísněný. Novinka má nelichotivou reputaci samozřejmě napravit. Proto je v závislosti na verzi oproti svému předchůdci až o 200 kilo lehčí a prostorově se také výrazně vylepšila.

Začněme ale designem, kde se žádná velká revoluce neodehrála. Objevují se tu ale pěkné detaily. Třeba jakési protnutí zadního sloupku dodává vozu atraktivnější vzezření. Stejně tak pomáhají i výrazné trubice zadních brzdových světel. Poprvé se na palubě Astry objevují také Matrix LED světlomety, které dokážou díky kameře rozpoznat protijedoucí auto a daný prostor vykrýt tak, aby cizí řidič nebyl oslněn, ale šofér na palubě Opelu stále viděl do dálky. Během testu se ukázalo, že fungují spolehlivě, a usnadňují tak noční cestování.

Uvnitř je opravdu příjemně. Auto může být vybaveno kvalitními sedadly, místa je dost vpředu i vzadu. Stísněně si konečně nebudou připadat ani lidé vyššího vzrůstu. Na palubní desce, kterou zdobí lesklé plastové plochy, citelně ubylo tlačítek. Většina funkcí se totiž přestěhovala do středového displeje zábavního systému s dotykovou plochou. Méně tlačítek znamená rychlejší orientaci a hezčí prostředí, někdy je ale těžší ovládat vše dotykem. Zejména pak za jízdy. Na palubě může být řada bezpečnostních asistentů. Ekonom ocenil i přítomnost systému Opel Eye, který umí číst dopravní značky.

Pod kapotou nové generace Opelu Astra se objevuje mix starých a nových jednotek. Přibyl například litrový přeplňovaný tříválec. Ekonom nicméně získal k testu známý čtyřválec s objemem 1,4 litru, který byl v případě zkoušeného auta nastavený na výkon 150 koní. Motor je sice příjemně tichý, ale přichází i se svým dnes už dobře známým neduhem. Má totiž příliš velkou "turbo díru". To znamená, že do nějakých 2500 otáček za minutu je laxní a řidič má pocit, jako by jeho šlapání na plynový pedál nemělo vůbec žádný efekt.

Pak se ale do hry zapojí turbodmychadlo, a rázem jednotka ožije. Ideální je ji proto držet ve středních otáčkách. Ve vyšších zase její touha po práci polevuje. K řazení přitom slouží manuální šestistupňová převodovka, ke které by bylo možné mít výhrady. Zejména pak pokud jde o přesnost. Po pár hodinách jízdy si ale řidič zvykne.

Prohlédněte si výbavu nového Opelu Atra

Prohlédnout fotogalerii

Snížení hmotnosti přineslo nejen příjemně nízkou spotřebu (běžně se dá jezdit pod sedm litrů benzinu na 100 kilometrů), ale také mnohem lepší dynamiku. Ačkoliv o tom údaj 8,3 sekundy potřebných ke startu z nuly na 100 kilometrů za hodinu příliš nevypovídá, auto je příjemně pružné i ve vyšších rychlostech, kde se už jednotka pohybuje ve středních otáčkách zcela standardně.

I nový Opel Astra používá jednoduché zavěšení zadních kol, které je řešeno torzní příčkou. K té ale inženýři připojili takzvaný wattův přímovod, a tím vylepšili chování vozu v zatáčkách. Auto se tak alespoň přibližuje složitějším víceprvkovým řešením.

Podvozek je nutné pochválit za kvalitní odhlučnění. Na většině komunikací je navíc poměrně komfortní. Jen při cestování po městě Ekonom tu a tam zaznamenal výraznější rázy od kol. Ačkoliv lze lákavě vypadajícím tlačítkem Sport u řadicí páky změnit mapu plynového pedálu tak, že auto okamžitě reaguje na jakékoliv sešlápnutí, příliš sportovního svezení od Astry nečekejte. Minimálně ne od testované jedna-čtyřky turbo a daného podvozku. V zatáčkách je spíš měkčí a brzy se dostává do nedotáčivosti (svůj podíl na tom nesly i zimní pneumatiky).

Naštěstí k ostřejšímu svezení nesvádí ani vláčně nastavené řízení. Opel Astra je zkrátka vozem nastaveným na pohodu. Udělal velký skok kupředu, ale na Volkswagen Golf, krále dané kategorie, mu stále ještě pár bodů k dobru chybí.