O čem manželé s podílem v družstvu nevědí? Občanský zákoník je uvrhl do nejistoty

Dříve platilo, že stane-li se jeden z manželů společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá to účast druhého manžela, s výjimkou bytových družstev. Toto ustanovení dále rozvedla judikatura Nejvyššího soudu, která obchodní podíl teoreticky rozdělila na majetkovou a účastnickou složku.

Pouze majetková složka přitom spadala do společného jmění manželů (za předpokladu, že podíl byl pořízen ze společných peněz). Za společníka byl však považován jen ten manžel, který podíl aktivně nabyl a jako společník vystupoval vůči společnosti i třetím osobám. Nehrozilo tak, že by druhý z manželů vtrhl na valnou hromadu a pokusil se tam prosazovat svou vůli jako "spoluspolečník" ani naopak že by usnášeníschopnost valné hromady byla kvůli nepřítomnosti manželů nedostatečná. Pouze v případě vypořádání vlastnictví si mohl manžel nepůsobící ve společnosti nárokovat zahrnutí částky odpovídající hodnotě podílu do výpočtů pro rozdělení majetku.

Se změnou úpravy se však spustila lavina disputací, zda se nově i druhý manžel automaticky nestává společníkem. Praktické důsledky takového přístupu jsou hrůzostrašné, od již zmíněných valných hromad přes chybějící souhlas a často i povědomí manželů o tom, jaké podíly drahá polovička drží, až po specifickou kvalifikací omezené společnosti.

Jistotu by mohla přinést plánovaná novela, která navrhuje příslušnou pasáž občanského zákoníku doplnit o dovětek: "Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev." Kruh by se tak návratem k předchozí úpravě uzavřel a manželé-společníci by mohli opět klidně spát.