Jaguar u Nitry může mít problém. Slováci se nechtějí stěhovat za prací

Prezident Sinay na brněnské konferenci věnované očekávanému vývoji středoevropského automobilového průmyslu poukázal na obrovskou disproporci v rozmístění výrobních závodů. Všechny se nacházejí na západě Slovenska: Volkswagen má továrnu u Bratislavy, Kia u Žiliny, skupina PSA Peugeot Citroën u Trnavy.

Z tohoto důvodu Jaguar sondoval situaci na východě země, kde by snáze hledal zaměstnance. Jenže tam stále chybí dálnice, jejíž budování připomíná název knihy "Nekonečný příběh". Po posouzení dopravních možností se Jaguar tedy rovněž přeorientoval na západní Slovensko.

V této souvislosti Sinay varuje před velkým slovenským problémem – lidé se neradi stěhují za prací, ve srovnání třeba s Německem je mobilita pracovníků mnohem nižší.

Obdobně to ovšem platí také o České republice. Na jedné straně zde máme okresy s vysokou nezaměstnaností, na straně druhé jsou firmy (zvláště z automobilového sektoru), které zoufale hledají pracovníky.

Jenže nízká ochota Čechů a Slováků ke stěhování nevyplývá jen z jejich lenosti. Snadno se totiž stěhuje pouze tomu, kdo buď nemá žádné závazky, nebo získá hodně vysoký plat, protože k dosažení slušné rodinné životní úrovně je tady obvykle zapotřebí, aby příjem měli oba manželé. Není nic platné, pokud muž dostane v Nitře o něco vyšší mzdu, než měl v Košicích, jestliže tam jeho žena žádnou odpovídající práci nenalezne.

Mnozí Češi a Slováci se nechtějí stěhovat také proto, že v místě svého bydliště mají širší rodinu, přičemž třeba musejí pomáhat prarodičům. Jinde tento problém řeší relativně dostupnější služby, případně bohatší a košatější sociální systém.

Dílčím omezením je podle zkušeností průmyslových podniků i to, že byly zrušeny jednotné školní osnovy. Leckdo si totiž rozmyslí stěhovat se třeba z Ostravy do Mladé Boleslavi, když zjistí, že potenciální spolužáci jeho potomků probírali ve škole něco úplně jiného, takže přechod na novou školu by byl pro dítě silně stresující.

Za malou ochotou ke stěhování dále stojí privatizace bytového fondu. Většinou bydlíme ve vlastních bytech, do nichž jsme museli investovat, a proto je nechceme opustit, zatímco jinde zůstalo mnohem běžnější nájemní bydlení.

Takže se dá očekávat, že automobilky v někdejším Československu budou muset o zaměstnance nadále intenzivně bojovat. A hledat je také třeba v Bulharsku, v někdejší Jugoslávii či na Ukrajině.