Začínali jsme jako překupníci audiokazet. Příběh úspěchu zakladatelů Datartu

Současný generální ředitel Datartu Pavel Bádal byl jedním z nich. Zažil první krůčky Datartu, jeho raketový vzestup, ale i léta hlubokých ztrát. Byl při tom, když se hlavní akcionář rozhodl zbavit svého majoritního podílu a nevědělo se, co s obchody bude.

A do všeho přišla nejen profesní, ale především osobní tragédie. Jeho letitý kamarád a spoluzakladatel Datartu Pavel Sláma podlehl rakovině. Pavel Bádal musel sebrat všechny síly, převzít vedení a nenechat to, co léta společně budovali, upadnout.

Tehdejší vysokoškoláci Pavel Sláma, Pavel Bádal a Petr Soukup obdivovali zahraniční hudbu, dokonce se jim ještě v předrevolučních letech podařilo v Česku uspořádat pár koncertů. Problém ale byl, že nebylo na co nahrávat. Občas zajeli pro nějaké originální kazety do Německa a odtamtud si vezli i prázdné nosiče. "Zezačátku jsme vozili prázdné audiokazety pro sebe a pro známé. Pak nás napadlo dělat to i pro širší publikum," vzpomíná na úplné začátky podnikání Pavel Bádal.

Zlomové bylo setkání s Britem Charlesem Butlerem, který je přímo napojil na výrobce kazet a stal se na dlouhou dobu dalším společníkem firmy. Datart, velkoobchod audiokazetami, tak v roce 1990 mohl zahájit svoji činnost. Původně vozili mladí nadšenci do tehdejšího Československa kamiony s kazetami značky TDK, velmi brzy se z nich stali obchodní zástupci i dalších značek. K původnímu sortimentu tak časem přibyly i televize, rádia nebo videa.

Plný kamion přijel omylem, on to prodal

Velkoobchod se skupině kamarádů slušně rozjížděl. Od toho, otevřít si obchůdek zaměřený na elektronické zboží byl jen krůček. "Naše portfolio už v té době bylo široké, měli jsme značky Aiwa, Sony, Kenwood, Panasonic, TDK.
Na nich se dal už slušný sortiment postavit," vzpomíná Bádal na rok 1993, kdy Datart v Praze otevřel svou úplně první prodejnu. Ve stejném roce přibyl i poslední, pátý společník firmy.

"Stalo se nám, že jsme omylem přivezli do jednoho obchodu ve Frýdku‑Místku kamion zboží navíc. Jeho majitel Zdeněk Erban s tím ale neměl problém a elektroniku, kterou si vůbec neobjednal, i přesto prodal. Takhle jsme nahodile získali kolegu a kamaráda na dalších 20 let," vzpomíná Bádal.

Vše, na co podnikatelé sáhli, se jim dařilo. Síť prodejen se rozrůstala a vše šlo hladce. "Jediné, na co jsme naráželi, byl nedostatek peněz," vzpomíná Bádal. Proto se od roku 1995 poohlíželi po nějakém investorovi, který by do firmy přinesl kapitál.

Dostat se pod skupinu Kingfischer (později Darty) se Datartu podařilo až o pět let později, kdy už v Česku a na Slovensku provozoval 15 svých obchodů. Nový majoritní akcionář získal téměř dvě třetiny firmy. "Akvizice nám přinesla obrovské možnosti. Měli jsme rázem příležitost podívat se, jak byznys s elektronikou vypadá, když funguje 25 let. Nikdo nás navíc neomezoval, měli jsme téměř absolutní autonomii," líčí Bádal.

V roce 2005 měl Datart už 22 prodejen a vykázal zisk 21,3 milionu korun. Kromě Prahy působil například v Brně, Ústí nad Labem, Plzni, Ostravě nebo Mladé Boleslavi.

Pád na dno

Firmě se dařilo až do roku 2008, kdy propukla finanční krize. Na ni ostatně rychle zareagovala i mateřská skupina Darty tím, že začala odcházet z nerentabilních trhů, jako bylo například Německo nebo Velká Británie. A podobně se hovořilo i o českém a slovenském trhu. "Ve fiskálním roce 2012 a 2013 jsme se propadli do vůbec nejhlubší ztráty přes 100 milionů korun. Museli jsme okamžitě zahájit restrukturalizaci, což bylo v době, kdy jsme nevěděli, co s námi bude, velmi složité," vzpomíná na toto období Bádal.

Situace se navíc zkomplikovala, když lékaři u tehdejšího generálního ředitele Pavla Slámy potvrdili rakovinu. Veškerá hlavní zodpovědnost přešla na Bádala. Právě smrt Pavla Slámy přiměla dávné společníky a akcionáře Datartu ke zpětnému odkupu 60procentního podílu, který držela skupina Darty.

Nebylo to ale jednoduché. Mateřská skupina si potřebovala nejdřív ověřit, zda cena, kterou za svůj podíl původní majitelé nabízí, odpovídá trhu. Proto vyhlásili výběrové řízení. "Tři čtvrtě roku, kdy jsem mohl řešit otázku, jak lépe prodávat, jak zajistit, aby měli prodavači naplánované směny, aby měli zboží na skladu, jsem seděl v kanceláři a povídal si se zájemci o koupi firmy," pokračuje Bádal. "Částečně nám pomohla také společnost HP Tronic, která odkoupila 20 procent," dodává Bádal.

Konec krize, úspěšná restrukturalizace a to, že je Datart opět v českých rukou, vlil manažerům i zaměstnancům novou krev do žil. Při tržbách 4,9 miliardy korun poprvé po pěti letech vydělal 8,9 milionu korun a zisk očekává i letos. Svých 43 prodejen v Česku a na Slovensku se snaží více přiblížit zákazníkům. Některé z nich rozšiřuje o kuchyňská centra, klasické modrožluté firemní barvy doplnil o další svěží tóny, zákazníkům začal v prodejnách podávat kávu a má další smělé plány.

Celou podnikatelskou story Pavla Bádala a dalších 16 byznysmenů si můžete přečíst v novém speciálu týdeníku Ekonom z edice Fenomén: Příběhy úspěchu. Speciál je ke stažení i na iPadu a iPhonu.

Jaká jména najdete ve speciálu Příběhy úspěchu?

Rostislav Novák ml. (Cirk La Putyka)

Pavel Bádal (Datart)

Milan Behro (Zoner Software)

Robert Buchner, Pavel Procházka (Sugar Cube)

Jana Doleželová (Lékárny Quadrio a Palladium)

Martin Josef Havlena (Universe Agency a Author)

Richard Hrbáč (Olymptoy)

Olga Hyklová (Advantage Consulting)

Jiří Konečný (ELKO EP Holding SE)

Markéta Křížová (CEAG)

Libor Mertl (COMAP)

Jaroslava Michalcová (Dortletka)

Petr Pokorný (AZ-Pokorný)

Tomáš Rutrle, Martin Sláma (Komix)

Martin Suchánek (Biopreparáty)

Jiří Škopek (Santal)

Ondřej Šteffl (Scio)