Pravda o neziskovkách: Provozují byznys s uprchlíky?

Vlastizrádci, sledujeme vás, budete první na řadě. Vyřídíme si to s vámi, sluníčkáři! Podobné pohrůžky nejsou v poslední době v e‑mailových schránkách pracovníků neziskovek, které mají v popisu práce cokoliv souvisejícího s uprchlíky, ničím neobvyklým.

"Přišly nám dokonce dvě obálky s neznámým bílým práškem," vypráví ve své sluncem rozpálené kanceláři na dohled od vysočanské O2 areny šéf Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Vulgární e‑maily už ani nepočítá. Chodí jich desítky.

Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) je nejvíc na ráně: kromě toho, že její šéf občas vystoupí v televizi s dnes nepříliš populárními názory, stačí do vyhledávače zadat hesla „nezisková organizace“ a "uprchlíci". OPU vyskočí na prvním místě.

S podobnými vzkazy se ale v atmosféře rozjitřené uprchlickou krizí v Evropě setkávají i další nevládní organizace pracující s cizinci a migranty. Prý si na uprchlících chtějí postavit výnosný byznys a dotace si rozdělit ve výplatách.

Podle Magdy Faltové se často zapomíná na to, že Česko už prošlo třemi uprchlickými vlnami, které se s tou současnou nedají srovnávat. Kvůli válkám na Balkáně a v Čečensku v 90. letech Česko přijalo celkem až desítky tisíc lidí z postižených oblastí, z velké části navíc muslimů. Nejenže na nich nevyrostl vzkvétající byznys – navíc se neobjevily ani jiné problémy.

Platí to i pro současnost? Jak ve skutečnosti fungují dnešní neziskové společnosti zaměřené na pomoc uprchlíkům a migrantům?

Týdeník Ekonom navštívil několik neziskovek sdružených v Konsorciu nevládních organizací pracujících s migranty v Česku, aby zjistil, odkud čerpají peníze, za co je utrácejí, kdo je kontroluje a jestli opravdu v Česku vzniká byznys spojený s uprchlíky.

Odpověď najdete v aktuálním čísle Ekonomu. Koupit si jej můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu, iPhonu a tabletu Samsung.