Jak bezpečně zkrotit Babiše? Politici se snaží omezit moc ministra financí

Mnohem podstatnější jsou chystané zákony od politických konkurentů, které by zkrotily jeho politicko-ekonomicko-mediální moc. Jenže s každým podobným zadáním je problém: v právním státě nesmí být přece žádný zákon mířen proti jednotlivci.

Článek ve Foreign Policy je vlastně odrazem několikaletého psaní k Babišovi kriticky zaměřených novinářů. Text upozorňuje na nepřijatelnou koncentraci moci v magnátových rukou, zdůrazňuje jeho vazby na minulý režim a v kritice jde až k hodně nejistým konstrukcím - například, že Babiš mohl pracovat pro KGB či že mohl být zapleten do vraždy Františka Mrázka. To vše s varujícími odkazy na maďarského autoritáře Viktora Orbána.

Rok si čeští političtí i novinářští kritici od podobného psaní slibovali, že Babišovi voliči konečně procitnou a poznají, že Babiš není pro Českou republiku to pravé ořechové. To se však nestalo a v nejbližších letech nejspíše nestane. Podpora hnutí ANO je rekordní, Babiš vyhrál několikery volby a směle může pomýšlet na post premiéra po dalších sněmovních volbách.

Kritici proto pochopili, že probuzení veřejnosti z okouzlení miliardářem se konat nebude, a zkoušejí vicepremiéra omezit zákonnou cestou. Proč ne. České prostředí skutečně nemá zákony, které by předpokládaly politika s tak velkou koncentrací moci. Nesmíme však proto tvořit nové zákony proti jednotlivci. A soudě z výroků některých politiků ČSSD či TOP 09, o to přesně jde. Což je nepřijatelné.

První oblast nápadů se týká umenšení takřka nekonečné Babišovy finanční podpory hnutí ANO. Hnutí s náklady 128 milionů za minulý rok dluží předsedovi 65 milionů a účetnictví vede Agrofert. Strana je tedy ekonomicky zcela v Babišově moci. Ministerstvo vnitra ovládané ČSSD proto do vlády posílá novelu o financování kampaní politických stran.

Za volby by bylo možné utratit "jen" 80 milionů korun, což je limit, který se v českých podmínkách pravidelně překračuje. Za senátního kandidáta by strana mohla vynaložit tři miliony korun, dary by se omezily na dva miliony od fyzických osob, respektive pět od právnických. Proč ne, každá změna k transparentnějšímu financování stran je dobrá, ale Babiše jen těžko zastaví. Vždy bude tím, který vydá na volby maximum možného, a ČSSD či jakákoli jiná toho času velká strana bude mít problém ho dostihnout.

Omezení financování ANO tedy Babiše nejspíše nezkrotí. Toho jsou si vědomi i kritici, a proto vicepremiéra zkoušejí zasáhnout jinde. Rádi by degradovali jeho moc na ministerstvu financí, a to především zbavením ministra moci nad významnými státními podniky. Babiš minulý rok zásadně obměnil orgány, například ČEZ, kde dokonce vyvolal roztržku s vládními lidovci, když jim nejprve nepřenechal ani jednu stoličku v dozorčí radě.

Podařilo se mu prosadit i nového šéfa Českého Aeroholdingu. A podobně ostře Babišovi oponenti sledovali i výměnu v orgánech státních ropných firem, především v Meru, kam Babiš prosadil některé své staré známé z dob usilování o Unipetrol.

ČSSD a další oponenti proto navrhují přesun některých firem z financí pod ministerstvo průmyslu, to je však zcela nesystémové ad hoc řešení. Promyšlenější je návrh speciálního úřadu pro správu státních majetkových podílů. Takové řešení však zase nemá v Česku tradici a nikdo nezaručí, že mocný úřad by nakonec neovládl právě někdo s pochopením pro Babišovy zájmy. Tato cesta je navíc jasně neprosaditelná. Babiš řekl partnerům, že pokud chtějí udržet koalici, jeho úřad se ořezávat nebude.

A pak zbývají pokusy zasáhnout Babiše přímo v Agrofertu. Ministr vnitra Milan Chovanec si hodně slibuje od novelizace zákona o významné tržní síle. Přeloženo do češtiny: zástupci Agrofertu by nejspíše museli mnohem častěji vysvětlovat své jednání u antimonopolního úřadu.

Z druhého konce chce Babišovi v Agrofertu způsobit potíže poslanec TOP 09 Martin Plíšek, který by rád novelizoval ústavu tak, aby bránila ministrům po dobu funkce ovládat obchodní společnost či v ní být společníkem. Babiš aktuálně sice nesedí v orgánech Agrofertu - a nemá tak problém se střetem zájmů -, ale je stále majitelem a je iluzorní si myslet, že neví, co se v jeho firmě děje.

Podobný nápad ostatně zmínil už i šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský, když zavzpomínal, že podobná úprava platila za první republiky.

Žádný z antibabišovských zákonů nemá zatím paragrafované znění (spíše vznikají další a další nápady, jak Babiše omezit - například v médiích). Avšak až Babišovi oponenti konečně něco stvoří, je naprosto zásadní se ptát: Není to zákon jen proti jednomu člověku? Prospěje norma společnosti, i když se jednou octne Babiš v opozici? Odpovědí musí být dvakrát ano.