Dluhy manžela dnes vyřeší jen rozvod. Podnikatelům může pomoci i předmanželská smlouva

Upravit si vzájemné majetkové poměry smlouvou a nespoléhat se na znění nového občanského zákoníku je to nejlepší, co mohou manželé udělat. Obzvláště v případech, kdy jeden z nich podniká. Alespoň tak zní stále častější rada právníků.

Problémy totiž v každodenním životě vyvolávají zejména dluhy jednoho z manželů, o kterých ten druhý ani nemusel vědět. Nový občanský zákoník, jehož znění se navíc s největší pravděpodobností už během příštích měsíců změní, totiž právě v těchto otázkách nahrává spíše věřitelům. A za dluhy, ke kterým se uvázal jen jeden z manželů, v současnosti daleko častěji než dříve odpovídá i ten druhý.

"Především živnostníkům, kteří odpovídají za dluhy celým svým majetkem, se to vyplatí," říká k smluvní modifikaci pravidel právník Petr Bezouška, který se na přípravách zákoníku podílel. "V úvahu přichází též určité preventivní rozvrstvení majetku, například vytvoření svěřenského fondu tak, aby byl chráněn," dodává.

Manželé se navíc na smluvní úpravě společného majetku mohou dohodnout i během trvání manželství. Smlouva ale samozřejmě nebude mít zpětné účinky, což výslovně stanoví i nový občanský zákoník.

"Na tyto otázky nelze hledět výlučně optikou ochrany jednoho, či druhého manžela, ale je třeba vybalancovat práva obou manželů i práva třetích osob, například věřitelů," říká pak bývalá ministryně spravedlnosti a odbornice na rodinné právo Daniela Kovářová.

"Pokud jsme s manželem, když se mu daří, a participujeme na jeho úspěchu, pak je v pořádku, když s ním neseme i jeho nezdary. To je přece principem manželství," dodává.

Nepomůže ani smlouva?

Ani smlouva uzavřená před notářem ale nemusí být všespásná. Že toto řešení není tak jednoduché, říká například advokátka Lenka Vágnerová, která pracuje pro kancelář Tomíček Legal.

"Novela občanského soudního řádu a exekučního řádu totiž umožňuje vymáhat dluhy jednoho z manželů ze společného jmění, aniž by se muselo přihlížet k úpravě jeho rozsahu," uvádí s tím, že nově se v exekučním řízení nepřihlíží ani k rozhodnutí soudu o zúžení nebo zrušení společného jmění manželů.

Exekuce navíc může nově dopadnout i na dluhy vzniklé před uzavřením manželství. "Člověk ohrožený exekutorem kvůli dluhům druhého manžela by měl svůj majetek bránit formou žádosti o vyškrtnutí věcí ze soupisu, a pokud to nepomůže, podáním vylučovací žaloby," přidává pak Vágnerová konkrétní radu.

Upozorňuje totiž na to, že podle nového občanského zákoníku se může věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit z majetku ve společném jmění, jen vznikl-li dluh jednoho z manželů za trvání společného jmění.

"Nestačí, že vymáhaný dluh vznikl za trvání manželství, ještě musí být splněna další podmínka, a to, že vznikl za existence společného jmění," dodává Vágnerová, podle níž je částečnou obranou i takzvané projevení nesouhlasu dotčeného manžela vůči věřiteli.

"Pokud nedojde k novelizaci občanského soudního řádu, neexistuje bohužel žádný způsob, jak zabránit situaci, kdy člověk uzavře manželství s někým, kdo je hluboce zadlužen, a následně je vedena exekuce také na plat či mzdu druhého z manželů kvůli dluhům, které vznikly zadluženému manželovi dlouho před uzavřením manželství," upozorňuje však Lenka Vágnerová na další související problém.

Jedinou možností je tak podle ní se rozvést. Zrušení nebo omezení společného jmění manželů totiž nebude podle ní s ohledem na příslušné ustanovení občanského soudního řádu řešením.

V ideálním světě by přitom k žádným nepříjemným překvapením tohoto druhu docházet nemělo. Občanský zákoník totiž stanoví i vzájemné "informační" povinnosti, ovšem bez sankcí. "Realita je ovšem odlišná - ohledně tohoto bodu už je po roce účinnosti zřejmé, že tuto povinnost nebudou manželé respektovat," říká Daniela Kovářová. Právě na tom se podle ní ukazuje, jak špatně lze regulovat rodinné vztahy právem.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.