Jak se bránit kyberšikaně? Soudy trvají dlouho, zdravý rozum bývá rychlejší

Jaké intenzity musí dosáhnout obtěžování, aby už bylo právně postižitelné?

Obtěžování může představovat právní problém už ve chvíli, kdy má člověk, ale třeba i právnická osoba oprávněný pocit, že narušuje jeho soukromí nebo jiný chráněný zájem. Jde například o duševní integritu nebo pocit osobní bezpečnosti.

Posouzení je hodně individuální. Někomu bude vadit, když někdo zveřejní jeho fotky na internetu, jinému ne. Stejné to máte s esemeskami. Někomu jich bude vadit dvacet denně, jinému ne. Vždy je ale dobré zvážit, co je možné udělat ještě před právní obranou. Jednání, jakým je například nepřípustné obtěžování, se velice těžko prokazuje, zvláště v prostředí internetu a sociálních sítí. Tam je zejména důležitá prevence a opatrnost s ohledem na to, jaké informace o sobě sami zveřejňujeme.

Je tedy možné obtěžovat i firmu?

Ano, setkali jsme s útoky na velké korporace s cílem vyvolat bojkot jejich výrobků. Konkrétně šlo například o sdílení fotek produktů jednoho fastfoodového řetězce, ve kterých byli mrtví brouci. K tomu se klasicky používají sociální sítě, často z falešných účtů. Rychlost sdílení informací stejně jako množství zúčastněných jsou obrovské. Právnická osoba má určitou pověst či dobré jméno, které je možné poškodit. Řada korporací má už dopředu vypracovaná pravidla postupu v takových situacích.

V čem spočívají?

Pokusit se vyvarovat použití právních kroků na samém počátku. Z PR hlediska je totiž velmi pozitivně vnímána neútočivá obrana, když to například obrátí v žert nebo se podívají na danou věc z jiného pohledu. Nejlepší je obrana žertem, ta může získat pro společnost i pozitivní body. Je to mnohem účinnější než hned vyhrožovat právníky. Nemá příliš smysl snažit se racionálně argumentovat, to většinou jen spustí další lavinu reakcí. Také je dobré nechat útočníkovi jasnou, ale zároveň zdvořilou výzvu, aby s útoky přestal. Další krok už se prolíná s právním řešením.

Jak se bránit právním způsobem?

Prvotně jde o oznámení policii či místním správním úřadům. Různé situace mohou být navíc různě posuzovány a nemusí jít vždy rovnou o trestnou činnost. Například trestnost stalkingu vyžaduje určitou intenzitu a opakování, ačkoli pomluva může být i jednorázová. Méně intenzivní jednání může být přestupkem proti občanskému soužití.

Ve chvíli, kdy se situace dostane do sféry veřejných orgánů, už ji však člověk nemůže příliš ovlivnit. Jde se rovněž bránit cestou občanskoprávní, a to žalobou na ochranu osobnosti. Právní řešení je ale pravidelně na dlouho a útoky mohou pokračovat, než se čehokoli dosáhne. Prevence a obrana s použitím zdravého selského rozumu jsou tak často nejlepším možným řešením.

- Jak často Hana Gawlasová problémy kyberšikany řeší?

- A jak rozhodují české soudy, když jde o součást konkurečního boje?

Celý rozhovor s Hanou Gawlasovou najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Aktuální Ekonom si můžete objednat i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání i na iPadu a iPhonu a tabletu Samsung.