Češi stojí u zrodu zelené revoluce. Jak poslední vědecké objevy ovlivní ekonomiku

Přečtená pšenice

Mezinárodní tým badatelů s českou účastí loni nahrubo přečetl kompletní dědičnou informaci pšenice. Klíčový podíl na úspěchu, o němž loni v létě informoval prestižní časopis Science, má Jaroslav Doležel s kolegy z Univerzity Palackého v Olomouci a z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, kteří spolupracují v rámci Centra regionu Haná.

Pěstování pšenice, obiloviny, která celosvětově roste na největší ploše, tímto objevem brzy vstoupí do nové éry. Šlechtění plodiny bude mnohem snazší, odborníci vytvoří odrůdy, které lépe odolávají výkyvům počasí, třeba dlouhému suchu, a škůdcům. Díky tomu mohou zemědělci celosvětově uspořit miliardy.

Zrádná umělá sladidla

Lidé toužící po štíhlé linii sahají v obchodech bez pochybností po výrobcích s umělými sladidly. Jenže celý byznys s light produkty stojí na dost křehkých základech. Studie izraelských vědců publikovaná v říjnu v časopise Nature ukázala, že myši po umělých sladidlech tloustnou ještě více než po těch běžných, rozjela se u nich také cukrovka. Vlivem umělých sladidel se totiž mění skladba jejich střevní mikroflóry.

Kromě myší vědci otestovali své poznatky na lidech. Sacharin si během experimentu v maximální doporučené dávce dopřálo sedm lidí, kteří umělá sladidla nikdy před tím nekonzumovali. Už po týdnu se u pokusných osob objevily příznaky cukrovky.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) se chystá na „cukrovou kauzu“ podívat blíže. Pokud se závěry vědců podaří potvrdit i v dalších pokusech, znamenalo by to, že všichni producenti dietních a light produktů budou muset přehodnotit portfolio svých výrobků.

Umetá cestu bakteriím

Lidé před časem vyhlásili válku bakteriím. Proto se do mýdel, deodorantů, zubních past nebo holících krémů přidává triclosan, což je chemická látka s antibakteriálními účinky. Jenže i tady, podobně jako v případě umělých sladidel, můžeme dosáhnout pravého opaku. Studie zveřejněná loni v časopise Science ukázala, že lidé s vyšší koncentrací triclosanu v těle jsou více ohroženi zápalem plic i dalšími bakteriálními infekcemi.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) chce znovu posoudit, zda je bezpečné, aby se triclosan používal ve výrobcích určených pro osobní hygienu. A mnohde ani nečekají na výsledek, americký stát Minnesota už v květnu zakázal používání této látky. Firmy Johnson & Johnson či Procter & Gamble mají v plánu odstranit triclosan ze svých výrobků. Další společnosti to čeká, což si vyžádá nemalé investice.

Svět patří robotům

Loni v listopadu si milovníci vesmíru užívali vůbec první přistání robotického modulu na kometě. Evropská sonda Rosetta modul vypustila nad povrchem vlasatice 67P/Čurjumov-Gerasimenko a celý vědecký svět pak s napětím sledoval jeho složité manévry. Podařilo se získat vůbec první detailní snímky komety, přístrojová data se stále zpracovávají.

A vesmírné technologie, do nichž se štědře investuje, často najdou uplatnění v běžném životě. Mise Rosetta, jež vyšla na miliardu eur, tak může urychlit vývoj v robotice. Odborníci během ní donutili robotický modul, aby velmi přesně plnil zadané úkoly a dostal se na předem určená místa. To se bude velmi hodit i při vývoji robotů - domácích společníků.

Loni byl například představen robot Jibo. Má být hlavně společníkem, se kterým budou lidé trávit volný čas. Na MIT ho vyvinul tým Cynthie Breazealové. Prodávat se začne zřejmě už letos a bude stát v přepočtu necelých 14 tisíc korun. Trochu dražší je robot Jimmy, jenž se loni zrodil v laboratořích firmy Intel a který je také malým osobním společníkem. Je možné, že si za pár let spíše než na sociálních sítích budeme povídat se svými roboty.