Netradiční koníček: Šéf Ekospolu chová "milionové" koi kapry. Má jich přes dvě stovky

Ovšem šlo by pouze o teoretickou hodnotu, významný český developer své oranžové, červeně, bíle či černě flekaté kojíky, jak jim říká, rozhodně nehodlá prodávat.

V prvním rybníčku žije asi tisíc ryb, hlavně zlatých či jinak barevných karasů. Ale také několik strakatých kaprů, včetně největšího koi - má pětaosmdesát centimetrů a váží osm kilo -, kterého stavitel bytů chová. Taková velikost je u této speciálně šlechtěné ryby už raritní.

Druhý rybníček, pár metrů vedle prvního, skrývá ještě vzácnější osádku. Asi dvě stovky koi kaprů, z nichž 10 až 12 je podle Korce té nejvyšší výstavní úrovně. Show třída. Chladného podzimního rána už kapři odpočívali v průzračné vodě v houfu u dna. Přítomnost lidí je však vybudila k línému kroužení.

"Vidíte, to je kigoi, to je show třída. Žlutá ryba, lysec, může mít malé oranžové flíčky, přes 40 centimetrů dlouhý," ukazuje Korec prstem do proplouvajícího hejna. "Anebo tady, to je platinum ogon, zcela předpisový, taky show třída." Aby byl kapr show třída, vysvětluje Korec, musí splňovat několik kritérií. Jednak má mít jasně vyrýsované skvrny v přesně daných kombinacích a musí být patřičně velký, nejméně 40 centimetrů.

Takové ryby pak mají největší hodnotu. Za posledních dvě stě let bylo v Japonsku, které je chovem těchto ryb téměř posedlé, vyšlechtěno asi sto variet. Nejtypičtější je bíločervená ryba, takzvaný kohaku. Nejvíce ceněný je pak tancho kohaku, celá bílá ryba s kulatou červenou skvrnou na hlavě, tedy vzor nápadně připomínající japonskou vlajku.

"A támhleta showa, tříbarevná ryba, je jednou z nejcennějších, které tu mám. Přímý dovoz z Japonska, bílá, červená a černá," dočkal se pomalu kroužícího exota.

Hodnota nejlepších jedinců dosahuje desítek tisíc korun. Platí jednoduchý přepočet - gram ryby se vyvažuje gramem stříbra. Když tedy v současnosti stojí gram stříbra 12 korun, čtyřkilový kapr nejvyšší úrovně má hodnotu kolem 50 tisíc korun. Cena kapra "jedničkového", tedy o jednu úroveň nižší, je asi 10krát nižší.

Vysoká cena je dána především faktem, že na výsledném vzoru a barevnosti ryby se podílí velké množství genů, takže při křížení nelze přesně odhadnout budoucí výsledek. A navíc se s tím, jak kapr roste, mohou znaky ještě změnit. Kdo by si tedy myslel, že si koupí malého pěkně vybarveného kapra a až vyroste, vyhraje s ním výstavu, mohl by se šeredně splést.

Přestože má Korec několik výstavních kusů, na výstavy s nimi nejezdí. Jednak na to nemá čas - zvlášť když se největší soutěže konají ve vzdáleném Japonsku -, a hlavně, chová je pro své potěšení. "Japonci věří, že vyzařují určité fluidum. Já na fluidum nevěřím, na to jsem příliš racionální, ale fakt je, že se tu cítím strašně dobře. Třeba v létě, když je tady všechno zelené a kvete to a ryby vám jdou na jídlo k ruce, to je pocit, který lze těžko popsat."

Poprvé se Korec s koi kapry setkal v Německu, kde delší dobu působil. Svého prvního kojíka si pořídil asi před 12 lety. To je právě onen osmikilový macek. Poté co zdokonalil svá jezírka - která si sám vyprojektoval -, a především vybudoval složitý systém intenzivního čištění vody, jich mnoho dokoupil, nejhodnotnější přímo z Japonska.

Důraz na čistotu vody a pořádný životní prostor není samoúčelný. V malé nádrži kapři přestanou růst. A přes léto jsou krmeni i pětkrát denně, celkem jeho hejno spořádá tunu speciálních granulí ročně. Bez pořádného čištění by se voda rychle kazila. "Mám jedno z největších intenzivně čištěných jezírek v zemi." V dobrých podmínkách se nejstarší jedinci dožívají 30 i 50 let a dorůstají přes metr délky.

Korec už patří mezi největší chovatele koi kaprů v Česku. Své ryby nikomu neprodává, ale jak říká, klidně dá známým některou zdarma. Má však podmínku: musí se jí v nových podmínkách dařit. "Stává se mi, že někdo řekne: Kolik za něj chceš? Zeptám se, kam ho dá, a když mi řekne, že má jezírko s pěti kubíky vody, tak mu ho fakt nedám."

Při takové vášni se nabízela otázka, jak u Korcových vypadá štědrovečerní večeře. Developer sice tvrdí, že s jedením kaprů má problém, pod mírným tlakem však připouští, že to není tak absolutní. "Rozhodně bych však nikdy nemohl jíst barevného kapra."

Jaké netradiční koníčky provozuje šéf Jablotronu Dalibor Dědek, headhunter Jakub Kuvik, generální ředitel 2N Telekomunikace Oldřich Stejskal a dalších šest známých českých manažerů?

Odpovědi najdete ve velkém vánočním dvojčísle týdeníku Ekonom. Objednat si jej můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání i na iPadu a iPhonu a tabletu Samsung.