Načasování je pravděpodobně náhodné, přesto se stojí zastavit u pasáží týkajících se právě Číny.

Každý, kdo aspoň trochu sleduje českou politiku, musel zaznamenat až nekritický příklon k Číně, představu, že ekonomická budoucnost leží právě tam a že není radno Číňany dráždit řečmi o lidských právech. Zpráva BIS (její veřejně dostupná část) vysvětluje, že to hybnou silou téhle změny nebudou jen jasnozřiví politici ve stávající vládě.

Ruské zpravodajské aktivity jsou ve zprávách BIS každoroční stálicí. Nově ale přibyl důraz právě na čínské špióny: "Jednoznačnou prioritou Ruské federace a Čínské lidové republiky a jejich zpravodajských služeb bylo upevňování a další rozšiřování jejich vlivových kapacit v ČR. V případě Číny šlo zejména o využití ekonomických argumentů k podpoře čínských politických zájmů v ČR," konstatuje zpráva.

Ochota představitelů státu stýkat se s politickými a podnikatelskými zástupci Číny občas hraničí až se servilitou, ale jak naznačuje zpráva BIS, jde i o to, že se Číňanům (a Rusům) daří lechtat ego těch správných lidí: "K úspěšné prevenci vlivových opatření (a obecně špionáže) cizí moci je nezbytné vzít v úvahu možnost, že například zájem ruského/čínského diplomata, novináře či experta o naši osobu není dán naší osobní či profesní výjimečností, ale připustit i možnost rizika zneužití tohoto zájmu a kontaktů s námi pro cizí zpravodajský užitek."

Zpráva BIS letos vůbec nabízí docela zajímavé čtení. Jako by autor letošního textu měl ohromné nutkání sdělit víc, než ve skutečnosti může. Odkazuje totiž k několika konkrétním událostem, jež "BIS v průběhu roku 2013 v utajovaných zprávách zasílaných oprávněným adresátům" popsala.

Například nefunkčnosti dozorčích rad ve státem ovládaných společnostech a to na zcela konkrétních případech, kdy "generální ředitel státem ovládané společnosti nabízel členovi dozorčí rady zadání zakázky pro společnost vlastněnou jeho rodinným příslušníkem, za což vyžadoval loajalitu při hlasování v dozorčí radě."Podle BIS se jedná o fenomén, který v různých obměnách prostupuje téměř všemi rezorty (například doprava a energetika).

Podobných "naťuknutí", kdy si za nekonkrétními údaji můžeme snadno dosadit konkrétní firmy, jako je ČEZ či Ředitelství silnic a dálnic, je letos ve zprávě hned několik.

Jako by z toho všeho vyvěrala frustrace z toho, že to, co tajná služba hlásí oněm "oprávněným adresátům" (mimo jiné i prezidentovi republiky), končí v lepším případě na dně šuplíku, v horším ve skartovačce a koši.

Související