Spravedlivý způsob dělení peněz na vědu se v Česku hledá už řadu let. Finanční podpora určená na chod vědeckých institucí se rozděluje systém přezdívaným "kafemlejnek", který zvlášť zpočátku čelil ostré kritice. Lepší řešení pro českou kotlinu budou nyní za 40 milionů hledat britští experti ze společnosti Technopolis a mají ho představit za rok. Ale mezitím se kritizovaný kafemlejnek dočkal řady vylepšení. Ne všichni jim však tleskají.

"Nikdo nebude věřit tomu, že hodnotitelé postupovali objektivně," komentuje pro Ekonom jedno aktuální "vytunění" systému rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Jde o to, že se do systému, který sledoval především množství vědeckých výsledků, se vnesl prvek kvality. Jenže trochu nešťastným způsobem.

Jak to vypadá? Kafemlejnek je přezdívka pro systém rozdělování peněz jednotlivým vědeckým institucím. Výsledky vědců v podobě patentů, článků, knihy, užitných vzorů a mnoha dalších se bodují, body sčítají a přepočítávají na peníze. Jenže brzy po zavedení mlel kafemlejnek peníze hlavně s ohledem na kvantitu. Vědecké instituce s několika málo kvalitními výsledky neměly proti chrličům snadných bodů žádnou šanci. Místo špičkové vědy tak začaly ve velkém vznikat hlavně béčkové výzkumy.

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, kterou mimochodem vicepremiér Pavel Bělobrádek ve středu z poloviny odvolal, se proto snažila vnést do systému určité prvky zohledňující kvalitu. V oblasti humanitních a společenských věd zavedla, že se bude posuzovat kvalita u všech odborných knih a článků.

Zní to sympaticky. Jenže na objektivní a spravedlivé posouzení by byly potřeba stovky lidí. "Letošní hodnocení výsledků v humanitních oborech je fraška. Jeden hodnotitel má za pár týdnů posoudit 50 knih a 70 článků," uvádí Mikuláš Bek.

Smutná česká realita: Zdroje peněz vyschly, ale vědcům to zatím neřekneme - čtěte ZDE

Peníze na vědu: Česko vítězí nad Bulharskem, ale i nad Norskem - čtěte ZDE

Vybraní hodnotitelé mají knihy a články pročíst během několika letních týdnů, do kterých povětšinou spadají dovolené. Mnohé odborné práce jsou navíc dostupné jen ve specializovaných knihovnách, posuzovatelé je nedostali do ruky. Ale mají si zajet třeba do Národní knihovny v Praze a odborné dílo si tam prohlédnout. "Buď bude hodnocení jenom formální, nebo se na něj dotyční rovnou vykašlou," odhaduje výsledek akce Mikuláš Bek.

Jak to vyřešit? Namísto stovek knih a článků by si každá vědecká instituce, která žádá o finanční podporu, mohla vybrat pouze pár svých nejlepších děl a předložit je k posouzení. Pouze na ně by se hodnotitelé soustředili. Ostatně spousta béčkových prací vzniká zbytečně – často jen proto, aby je mohl "semlít" kafemlejnek, tedy, aby za ně vědci získali body a následně peníze.

Tak uvidíme, jestli si s tímhle rébusem poradí nová vládní rada pro vědu. Vicepremiér Pavel Bělobrádek ji chce přestavit do konce srpna.

Související