Pošramocené jméno Hospodářské komory chci očistit, říká nový šéf Dlouhý

Nechce, aby byl oslovován "pane prezidente" a popírá, že by jeho nová funkce v Hospodářské komoře (HK) byla předzvěstí opětovné zteče na Hrad. Někdejší ministr průmyslu Vladimír Dlouhý také nehodlá opustit svoji práci v investičně-bankovní společnosti Goldman Sachs. "Funkce prezidenta Hospodářské komory je totiž bezplatná," vysvětluje.

Za svůj hlavní úkol si klade očištění jména instituce. Povinné členství v komoře není na pořadu dne, tvrdí Dlouhý a připomíná, že Slovensko institut povinného členství zavedlo a posléze opět zrušilo, přičemž se k němu u našich východních sousedů nikdo nechce vracet. "Ve skutečnosti jde o to, jak dokážeme zastupovat zájmy našich členů a jak kvalitní budou naše názory v diskusi s vládou a odbory," prohlašuje Dlouhý.

Chcete, aby Hospodářská komora byla mnohem významnějším partnerem v diskusi o hospodářské politice. Jak toho můžete dosáhnout?

Očištěním pošramoceného jména komory. Rovněž reprezentativností, aby komora skutečně zastupovala podstatnou část podnikatelského stavu. Dále je nezbytné, abychom nejen dokázali připravovat kvalitní stanoviska k hospodářské politice, ale také je srozumitelně vysvětlovali.

V neposlední řadě chci, abychom v některých případech byli konstruktivním oponentem vlády a parlamentu, ale zároveň bychom měli spolupracovat a podporovat ty vládní kroky, které odpovídají zájmům našich členů.

Není trochu problém v tom, že veřejnost komoru dosud vnímala jako dceřinou společnost ODS?

V období před volbou prezidenta komory jsem objel celou republiku a toto nepovažuji za hlavní problém. Někteří lidé jsou spojení s tou či onou stranou, často s ODS, ale hlavní problém vidím v něčem jiném: musíme umět vysvětlit malým podnikatelům, proč mají být členy Hospodářské komory. Mnozí šéfové středních a větších podniků zase říkají, že v komoře asi jsou, ale ani nevědí, k čemu vlastně je.

A proč by tam ti podnikatelé měli být?

Odpovídám jim, ať si počkají půl roku či devět měsíců. Když budeme aktivnějším partnerem při tvorbě hospodářské politiky a zároveň budeme dobře reprezentovat zájmy členů, povede to k lepšímu podnikatelskému prostředí v naší zemi. Pak si k nám firmy najdou cestu.

Opravdu si myslíte, že podniky tolik pálí hospodářská politika?

Pálí je především ustavičné změny. Volají po stabilitě. S novou vládou logicky přicházejí úpravy daní, firmy by ovšem chtěly, aby se po zbytek volebního období neměnily.

Podle toho, co mi podnikatelé vykládají, je však trápí hlavně nedostatek svářečů, mechaniků a inženýrů. Hodláte prosazovat změny ve školství?

To je jeden z hlavních problémů. Stát by měl naslouchat podnikům, které na nezdravé jevy ve vzdělávání dlouhodobě upozorňují. Prvotní je zastavit propad úrovně základních škol. Před 25 lety mělo Československo dobré základní školství: když se srovnaly průměrné znalosti patnáctiletého Čecha a Američana, vycházeli jsme z toho po revoluci úspěšně. Na špičkové americké univerzity jsme neměli, ale základní školství tu bylo kvalitní a tato naše komparativní výhoda se trochu vytrácí. Souvisí to s dnešním společenským postavením učitele a s jeho platovým ohodnocením.

Ale ani dnes na tom nejsme zle. Problém je spíše se středním odborným školstvím, nemyslíte?

Líčili mi v Plzni, že se tam ještě před 10 lety vyučilo v jednom školním roce skoro 100 nástrojářů. Letos bude jeden. A to je Plzeň, tradiční průmyslové centrum. Další věcí je hypertrofie gymnázií. Gymnázia vychovávají absolventy bez specializace, přičemž všechna nejsou kvalitní. Peníze dostávají podle počtu žáků, takže ředitelé se snaží, aby jich přijali co nejvíce. To je zapotřebí změnit.

Dalším úskalím je nedostatek absolventů vysokých škol technického směru. Nemyslím si sice, že zrovna Hospodářská komora má být hlavním bucharem, který bude tlouci na vrata ministerstva školství a požadovat reformy, nicméně je zapotřebí o nich diskutovat. Na podzim bychom k tomu chtěli zaujmout stanovisko.

Celý rozhovor s Vladimírem Dlouhým si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.