Nejvíce se krade ve stavebnictví, říká expert na boj proti podvodům

Podle odhadů si praní špinavých peněz vyžádá každoročně mezi třemi až pěti procenty světového hrubého domácího produktu. Před pár dny schválil Evropský parlament v prvním čtení novou legislativu, která by v boji proti tomuto nešvaru měla pomoci. Jsou navrhovaná opatření dostatečná?

Pokud budu přemýšlet jako obchodník, pak se domnívám, že legislativa je už teď v této oblasti dostatečná, až přebujelá. Na druhou stranu jako člověk, který se zabývá riziky, takové změny v legislativě vítám. Mimo jiné totiž tato směrnice posiluje transparentnost vlastnických poměrů společností.  

Podle analýz Mezinárodního měnového fondu se na celém světě ročně propere bilion až dva biliony dolarů. Existují srovnatelné statistiky i pro Česko?

Pokud v Česku funguje šedá ekonomika, je zřejmé, že se tu také perou finanční prostředky pocházející z trestné činnosti, z daňových úniků, korupce a tak dále. Nějaká čísla samozřejmě k dispozici máme. Například podle OECD se pohybuje šedá ekonomika v Česku kolem úrovně 16 procent HDP. Pokud to vyjádříme v korunách, dostaneme se na hodnoty stovek miliard, což je alarmující. Srovnáme-li to například s Rakouskem, je výše šedé ekonomiky vůči HDP u nás dvojnásobná. Pokud se pak podíváme na čísla Finančního analytického útvaru, tak ten loni přijal 2721 oznámení o podezřelém obchodu a podal 547 trestních oznámení, tedy více než jedno denně, a bylo zajištěno přes tři miliardy korun.

Co je zdrojem nekalých příjmů, které se následně takto perou?

Nejvíce jsou šedou ekonomikou postiženy především sektory stavebnictví, tedy často zmiňované státní zakázky, a prodeje zboží a služeb – velmi často se to týká fiktivních zakázek. V poměru HDP – sektor – šedá ekonomika pak nejhůře vycházejí prodej zboží a služeb, hotely, restaurace a doprava. Můžeme připomenout i známé obrovské úniky s lehkými topnými oleji v devadesátých letech. Bohužel, tyto podvody anebo daňové úniky se dějí dodnes.

Které jsou nejoblíbenější segmenty ekonomiky, přes něž se v Česku perou peníze?

Všeobecně známé prostředí pro legalizaci finančních prostředků jsou herny, kasina, zábavní parky, u nás i restaurace, mohou k tomu sloužit nákupy společností, akcií a tak dále. Velmi dobrým příkladem může být zločinec Mrázek, který na začátku devadesátých let založil nadaci podporující zraněné policisty a jejich rodiny. K té se dokonce připojily i věhlasné a známé osobnosti, které ji velice rychle zase opustily. To ukázalo, že i nadace mohou být zneužívané a mohou sloužit k legalizaci nelegálních prostředků a praní špinavých peněz.

Dá se vůbec podobné legalizaci zabránit? Co bys změnil, aby se situace zlepšila?

Jako u každé jiné trestné činnosti musíme klást důraz na prevenci a detekci tohoto problému. Úspěch při odhalování praní peněz je založen na všech zainteresovaných subjektech, tedy na jedné straně státu a na druhé straně finančních institucí a subjektů, které jsou do tohoto boje zapojeny. Záleží přitom na rychlosti a kooperaci všech těchto složek. 

Poslechněte si celý rozhovor:

AlterEko Lalka a Jakš

Přehrát video

Projekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.