V angličtině není přirozený název pro západní část bývalého Československa a oficiálním spojením Česká republika (The Czech Republic) se třeba při sportovních zápasech ocitáme v dost divné společnosti. Jako bychom byli někde v Africe a jako by tady Češi nežili už přes tisíc let.

 

Ve většině evropských jazyků se ten problém dávno vyřešil, případně vůbec nenastal. Angličané, Američané ani Australané ho za nás řešit nebudou. Musíme se sami rozhodnout a pak se toho držet. Možností je omezené množství a ani jedna není přenádherná. Hlasoval bych však pro již občas užívané slovo Czechia. Je zde sice ta nešťastná podoba s Čečnou (Chechnya), ale podobný problém má angličtina i třeba s Rakouskem a Austrálií.

 

Běžní Angličané a Američané v zeměpise zrovna nevynikají, s tím se zkrátka musíme smířit. Zbylé možnosti (Czechland a The Czechlands) sice znějí lépe, ale mohly by oprávněně vadit ve Varšavě i v Berlíně. Když se to totiž přeloží zpátky do češtiny, dostáváme České země, což je termín, jímž obvykle označujeme někdejší středověké království, které bylo o dost větší – o Lužici a podstatnou část Slezska, kde Češi již dávno nežijí, takže nemá smysl vyvolávat duchy.

 

Proti slovu Czechia existuje v podstatě jen jeden pádný argument, a to ten, že se nám moc nelíbí. Jenže je úplně běžné, že označení vlastní země či národa zní v cizím jazyce nějak divně. Extrémním příkladem jsou naše slova Německo a Němec. Ta se našim západním sousedům určitě také moc nelíbí, protože jim většinou nerozumějí. A pokud ano, je to ještě horší, neboť sami se za "němé" rozhodně nepovažují. Oproti tomu je Czechia naprosto přijatelná.

Související
Zobrazit