Firmy pohybující se v oboru zelené energie tak zcela zpochybňují odhad uvedený na webu ministerstva průmyslu a obchodu. Podle něj by letos mělo zahájit provoz osm větších větrných parků o celkovém výkonu 131,5 megawattu, čímž by výkon českých větrných elektráren narostl o plných 50 procent.

 

Podle Jiřího Přikryla, který pracuje jako projektový manažer firmy Ostwind CZ, je letos reálné dokončení pouze čtyř menších projektů. Hotový je jeden z nich - rozšíření stávajícího větrného parku u obce Krásná v Ašském výběžku o další stožár s vrtulí. „Staví se větrníky o výkonu dvakrát 2,3 megawattu na Šumpersku a jeden o výkonu 0,8 megawattu nedaleko Nepomuku,“ doplnil Jiří Přikryl.

 

Vedle nich začala ještě výstavba jednoho zařízení o výkonu do dvou megawattů ve Frýdlantském výběžku. Dodavatelem technologie je zde český výrobce Wikov Wind. Kromě jmenovaných projektů se staví už jen malé „vrtulky“, které si pořizují lidé pro pokrytí vlastní spotřeby energie.

 

Ani do budoucna to s rozmachem větrné energetiky v Česku nevypadá dobře. Nedávno schválená novela zákona o podporovaných zdrojích totiž novým projektům vezme zvýhodněnou výkupní cenu a tím je učiní neživotaschopnými. V přechodném období do konce roku 2015 mohou být realizovány jen ty projekty, jež získají autorizaci od ministerstva průmyslu.

 

Jenže narychlo sepsaná novela vnesla do celé záležitosti zmatek. Povinnost získat autorizaci byla zavedena až pro investory, kteří zahajovali územní řízení v srpnu 2011 či později. Ti, kdo začali se schvalováním dříve, budou zřejmě povinni žádat o dodatečnou autorizaci nové výrobny elektřiny.

 

Platnou autorizaci naopak mají hlavně projekty, které dosud nezískaly platné územní rozhodnutí nebo stavební povolení. Vzhledem k odporu regionálních politiků, úředníků a různých občanských iniciativ proti výstavbě větrníků není jisté, zda tato povolení v dohledné době získají.

Související