Ke klíčovým důvodům jejího úspěchu patří, že si našla obor, kam se asijští konkurenti nehrnou – luxusní africké bavlněné tkaniny, jejichž výroba je velmi pracná a drahá. Nosit šaty z brokátu si může dovolit tak pět procent africké populace.

 

Do Broumova jezdím často, a vždy si kladu otázku, jak dlouho to ještě vydrží. Protože také v Evropě bývalo období, kdy bohatí utráceli hodně peněz za látky, šili u švadlen a krejčích, ale dnes všichni nosí džíny a bohatství se pozná spíše podle auta či hodinek. Navíc si vzpomínám, že tato nejistota kdysi trápila i lidi z Broumova: co když si bohatí Afričané jednoho dne obléknou globální trička z Pákistánu a bude konec brokátu?

 

Generální ředitel Josef Novák však tvrdí, že porovnávat africký civilizační okruh s evropským či americkým není správné. Skutečný vývoj byl v uplynulých dvaceti letech právě opačný. V subsaharské Africe existují určitá pravidla odívání, jež souvisejí s náboženstvím. Muslimové se nemohou odívat jakkoli, což neplatí jen pro ženy, ale také pro muže. Tamní společenství jsou navíc velmi konzervativní. Chtějí si zachovávat identitu, a to i prostřednictvím obleků. Nevadí jim ani to, že jde o látku z Evropy: bílý brokát je mnohdy v Africe barven, a tak jej považují za lokální produkt. Popularita tohoto materiálu zatím ustavičně narůstá. Posouvá se od svátečních příležitostí ke každodennímu nošení, a také dochází k rozšiřování teritorií, kde se nosí.

 

Druhá otázka, která dnes každého napadne, souvisí s vírou a událostmi v Sýrii, Egyptě či Iráku. Má obchod s mohamedánskými státy budoucnost? Takzvané africké tkaniny však nejsou spojené výhradně s islámem. Například v Nigérii či na jihu Pobřeží Slonoviny žijí křesťanské komunity, které využívají obdobné materiály, a totéž platí pro obyvatele vyznávající animistická náboženství. Obchodní partneři Veby jsou podle jejího generálního ředitele zbožní, ale současně velice pracovití a mírumilovní. Chtějí dělat byznys, a byznys, pokud nejde o obchod se zbraněmi, potřebuje klid a mír. Kéž by to tam tak zůstalo, a nejen kvůli jedné české textilce.

 

 

obalka ekonom 262013- Jak na broumovskou textilku dopadají současné nepokoje v Egyptě?

- Jak tvrdá je v Africe konkurence čínských výrobců?

- A jak se daří českému výrobci expandovat na Blízký východ?

Rozhovor s šéfem společnosti Veba Broumov Josefem Novákem najdete v novém čísle týdeníku Ekonom. Nový Ekonom si můžete přečíst i na iPadu a iPhonu nebo na zařízení se systémem Android.

Související