Britský molekulární biolog Francis Crick a americký genetik James Watson jako první na světě popsali trojrozměrnou strukturu deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která je nositelem dědičných vlastností všech živých organismů. Klíčový článek zveřejnili 25. dubna 1953 v prestižním časopise Nature. Jejich objev umožnil, aby odborníci později DNA přečetli. A nyní se už uvažuje o vývoji léků šitých na míru podle dědičné informace.

 

Redaktor časopisu Nature Noah Gray (@noahWG) na svém twitterovském účtu na slavný objev upozornil. „Před 60 lety Watson & Crick předložili strukturu DNA časopisu Nature (@NatureMagazine),“ píše Noah Gray. Za pozornost však především stojí původní článek – kdo by to byl tehdy řekl...

 

 

 

„Je DNA den! Slavte a sledujte, jak daleko jsme se dostali od dokončení projektu čtení lidského genomu,“ doporučuje Francis Collins (‏@NIHDirector), který je ředitelem amerického Národního institutu zdraví. A ví, o čem mluví. Jím řízená instituce nyní bude čerpat miliardy, které Spojené státy směřují do výzkumu mozku. A co je inspirovalo? Právě úspěchy spojené se čtením DNA. Více najdete také v aktuálním vydání časopisu Ekonom.

 

 

 

A u mozku ještě zůstaneme. „Studie na zvířatech ukázala, že hloubková stimulace mozku omezuje přejídání,“ upozorňuje Brian Krueger (@LabSpaces), který provozuje populárně vědecký informační portál Labspaces.net. A podobně budou možná jednou hubnout lidé.

 

 

 

A kam se bude ubírat vývoj v případě dědičné informace. O malý odhad se pokusilo tiskové oddělení Oxfordské univerzity (@OUPAcademic). „2023: Váš Lékař okamžitě předepíše léky na základě profilu vašeho genomu,“

 

 

Na oslavě narozenin nesmí chybět dort. „Užijte si DNA60 dorty a potisky z kuchyně RCSB PDB,“ píše organizace Research Collaboratory for Structural Bioinformatics (@buildmodels), která se zabývá modelováním biologických struktur.

 

 

Související