Konzumenti médií přesouvají svůj zájem z tradičních na on-line média. Jsou pro ně rychlejší, snazší a hlavně levnější. Vyplývá to ze studie nazvané „Posun hodnot“ společnosti Boston Consulting Group zpracované na zakázku firmy Google, která navazuje na podobný průzkum se srovnatelnými výsledky provedený loni v USA. Ze studií vyplývá, že zatímco Američané používají ke konzumaci médií v průměru 2,9 zařízení připojených k internetu (tedy například stolní počítač, notebook a telefon), Evropané jsou nepatrně pozadu – ti mají v průměru 2,4 zařízení.

 

Neliší se však v oblibě médií vytvářených uživateli, tedy například Facebooku, YouTube nebo Twitteru. Studie vychází ze spotřebitelského průzkumu provedeného na přelomu let 2012 a 2013 v devíti evropských zemích: mimo jiné Německu, Británii a Francii. Nové členy EU zastupují v průzkumu Česko a Polsko. Do médií se řadí nejen ta zpravodajská, ale také knihy, filmy, hudba a hry.

 

Boston Consulting Group definuje takzvaný spotřebitelský přebytek, tedy to, jakou pro nás má konkrétní mediální obsah hodnotu po odečtení jeho ceny. Příklad: když si přečteme noviny a odhadneme přínos informací, které jsme v nich našli, na 50 korun, tak při ceně novin 20 korun bude spotřebitelský přebytek činit 30 korun.

 

Je to pochopitelně poněkud teoretický koncept (jak přesně odhadnout hodnotu mediálního obsahu?), při porovnání jednotlivých druhů médií však dává určitý obrázek o tom, jak si jich ceníme, kolik za ně reálně zaplatíme a jakou pro nás tedy mají hodnotu. Zároveň platí, že když je přebytek v nějaké kategorii vyšší, může to znamenat, že by zákazníci byli možná ochotni zaplatit více.

 

V průměru Evropané zaplatí za média 600 eur ročně, jejich hodnotu však odhadují na 2700 eur. Z toho plyne spotřebitelský přebytek 2100 eur. O něco vyšší podíl v něm představují on-line média (1100 eur). To je celkem logické, vzhledem k tomu, že za ně platíme výrazně méně než za off-line média, často jsou zcela zadarmo.

 

Jaké jsou konkrétní výsledky pro Česko? Ze zemí zařazených do studie u nás lidé utratí za off-line média nejméně, a to 188 eur za rok. Je to třetina toho, co například v Německu nebo Irsku, a o 100 eur méně než v sousedním Polsku. Za on-line média utratíme 58 eur, což je také nejméně.

 

Na druhé straně jsme internetovými optimisty. Podobně jako většina Evropanů si myslíme, že se za poslední tři roky kvalita on-line obsahu zvýšila (to je názor 67 procent Čechů), a doufáme, že se během dalších tří let dál zlepší (55 procent).

 

Za přístup k on-line obsahu zdarma jsme nejvíce ochotni dělat ústupky: reklama nevadí 71 procentům Čechů (na druhém místě za Polskem) a sběr osobních dat 51 procentům (na třetím místě za Itálií a Polskem).

 

Výhody internetu se zdají silnější než rizika 68 procentům Čechů (opět na druhém místě za Polskem), na druhou stranu s tvrzením „na internetu se cítím bezpečně a jsem schopen chránit sebe i rodinu“ souhlasí v Evropě Češi skoro nejméně (40 procent, na druhém místě za Francií). To nedává moc velký smysl a činí to z nás takové „vystrašené nadšence“.

 

Celkově studie vyvolává spíše rozporuplné pocity. A dává smysl, proč je jejím objednavatelem v Evropě právě Google. Pro něj má totiž dobré zprávy: lidé si i na starém kontinentě médií stále cení a přisuzují jim poměrně velkou hodnotu. Tu však jsou ochotni platit všemožně jinak než penězi. Pro tvůrce obsahu není například akceptace reklamy nijak zvláště důležitá, protože drtivý podíl peněz z této reklamy dnes získávají distributoři (tedy Google a spol.), nikoli producenti médií. Čím dál více klíčovou se proto pro vydavatele ukazuje ochota za obsah platit. Tu ovšem studie nijak výrazně neprokázala.

 

Noviny vs. internet

Související