Rozhodně nemám jediný důvod chválit minulý režim. O kvalitě tehdejšího školství a zejména o tom, jak kvalitní odborníky generovalo, se nám ale může dnes jen zdát. Kvalitu nahradila kvantita. Skuteční odborníci se tak dnes shánějí velmi těžko.
Kdysi jsem dokonce působil jako přísedící ve státní zkušební komisi na technické univerzitě. Nakonec jsem toho nechal. Morálně jsem neunesl, že se za elektroinženýry promují lidé, kteří nechápou ani Ohmův zákon. Firmám nezbývá, než si z absolventů vybrat ty, kteří mají o obor skutečný zájem a "dovychovat" si je. Suplujeme školství. Druhou možností je import odborníků ze zahraničí. V naší firmě máme inženýry z Bulharska, Británie nebo i z Arménie.
Jak je vzdělání důležité, si uvědomíme při pohledu na Asii. Tam neustále roste vzdělanost, a tím pádem i schopnost vyvíjet svoje vlastní produkty. V řadě oborů začíná být Asie na špici a reálně hrozí nebezpečí, že nás předežene v oblasti, která bývala naší doménou. Bohužel se obávám, že v Evropě, nebo alespoň v České republice, je tím největším hříchem to, jak přistupujeme ke vzdělávání, ke školství a k vedení mladé generace směrem kupředu.
Jedním z možných řešení je povolit firmám přímý přesun peněz do školství, nikoli až prostřednictvím daní. Mohli bychom si pak stanovovat motivační kritéria jak pro pedagogy, tak případně i pro studenty. Možná by to pomohlo tříbit zájem studentů o vhodné obory.
Neštěstím a jistým paradoxem je to, že dnešní společnost, která nedokáže existovat bez vymožeností techniky, chce čím dál tím méně techniku studovat. Ať se nikdo nezlobí, ale univerzální manažeři, ekonomové, právníci a architekti, kterých je generováno mnohem více, než tato země potřebuje, nás v budoucnu neuživí.
Dalibor Dědek
majitel a ředitel společnosti Jablotron