Nástup podzimu přinesl uklidnění situace v eurozóně. Poté, co Evropská centrální banka deklarovala ochotu nakupovat dluhopisy zemí ohrožených dluhovou krizí, výnosy těchto dluhopisů klesly. Zároveň posílil kurz eura vůči dolaru.

Samotným evropským ekonomikám se ale lépe nevede. Ekonomická výkonnost zemí eurozóny ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o půl procenta. Tahoun eurozóny - Německo - zpomalil svůj růst na jedno procento. Další zpomalení se čeká ve zbytku letošního a počátkem příštího roku. V dalším průběhu roku 2013 by však evropské ekonomiky měly zvolna oživovat, a s tím i poptávka po českých vývozech.

V průběhu léta došlo k nárůstu ceny ropy. Hlavním důvodem bylo embargo na dovoz ropy z Íránu a omezení těžby z důvodu nepříznivého počasí v Mexickém zálivu a vnitřních nepokojů v Sýrii a dalších zemích. V následujících letech by cena ropy měla podle tržních výhledů klesnout zpět ke 100 dolarům za barel, i když s ohledem na uvedené geopolitické faktory je tento výhled obestřen nejistotou.

Šetří už i bohatí

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí pokračovala v meziročním poklesu. Za nepříznivým vývojem stála zejména klesající spotřeba domácností a pokles stavu zásob, ve kterých se projevuje konsolidace veřejných rozpočtů a vysoká nejistota ohledně budoucího vývoje.

Ekonomický pokles byl naopak tlumen zahraničním obchodem, který zůstává jediným tahounem růstu české ekonomiky. Oslabená zahraniční poptávka sice vedla ke snížení tempa růstu vývozu, dovoz však zpomalil ještě výrazněji, což vyústilo ve zlepšení čistého vývozu. Vládní spotřeba setrvala v mírném poklesu a fixní investice stagnovaly.

Prognóza ČNB předpokládá pokles české ekonomiky i ve zbytku letošního roku, za celý letošní rok by tak mělo hospodářství klesnout o necelé jedno procento. Nízký růst mezd a platů spolu s nárůstem inflace v letošním roce z titulu zvýšení DPH vedou k poklesu reálných příjmů domácností. Navíc nejistota ohledně budoucího vývoje má za následek opatrné chování spotřebitelů. To přitom platí nejen pro sociálně slabé skupiny obyvatel, které jsou nejvíce ohroženy předlužením a poklesem příjmů, ale i u rodin s poměrně vysokými příjmy.

Utrácet se začne až přespříští rok

Během příštího roku by se česká ekonomika měla postupně vrátit k růstu, přestože jeho tempo bude z celoročního pohledu minimální. Proti sobě přitom bude působit postupné oživování zahraniční poptávky a vliv fiskální konsolidace, která z tempa růstu HDP ubere zhruba 0,8 procentního bodu. I přes tento brzdicí vliv a pokračující jen mírný růst mezd by spotřeba již neměla dále klesat. K růstu se však zřejmě vrátí až přespříští rok. Investice mírně oživí zřejmě již v roce 2013 díky zlepšujícímu se výhledu v zahraničí a nárůstu vládních investic. Naopak příspěvek zahraničního obchodu bude dočasně lehce záporný v souvislosti s nadále nízkou zahraniční poptávkou a odezníváním poklesu domácí poptávky.

Zřetelnějšího oživení se pak dočkáme v roce 2014, a to ve výši necelých dvou procent. Pokračující zlepšení situace v zahraničí zvýší čistý vývoz a méně restriktivní působení fiskální politiky povede k obnovení růstu spotřeby domácností. Mírně porostou i investice, zatímco vládní spotřeba bude v reálném vyjádření stagnovat.

Prognóza předpovídá pokračující mírný nárůst míry nezaměstnanosti na konci letošního roku a začátkem příštího roku. Poté bude sezonně očištěná míra nezaměstnanosti stagnovat a k jejímu lehkému poklesu dojde na konci roku 2014. Růst mezd v těchto podmínkách zůstane nízký a jeho urychlení nastane až v roce 2014, kdy mzdy vzrostou o více než tři procenta.

Inflace se sníží

Celková inflace se v současnosti nachází nad třemi procenty. Za růstem cen stojí zejména lednové zvýšení snížené sazby DPH a vysoké ceny energetických a potravinářských komodit. Cenový vývoj je naopak nadále tlumen domácím ekonomickým vývojem, zejména slabou poptávkou a nízkým růstem mezd.

V příštím roce se bude celková inflace za předpokladu zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod pohybovat lehce nad dvouprocentním cílem ČNB. Cenový vliv zvýšení obou sazeb DPH bude sice výrazný (0,7 procentního bodu), avšak nižší než dopady změny DPH v letošním roce, což přispěje k výraznému zpomalení celkové meziroční inflace. Po odeznění dopadů daňových změn v roce 2014 inflace klesne pod dvě procenta.

Bez vlivu změn nepřímých daní se inflace do konce letošního roku sníží pod cíl ČNB a tam setrvá až do konce roku 2014. Růst cen potravin přitom v nejbližších čtvrtletích mírně zpomalí. Postupné zpomalování růstu cen je očekáváno i u pohonných hmot, a to v návaznosti na předpokládaný pokles cen ropy. Jádrová inflace by se naopak měla na začátku příštího roku vrátit do lehce kladných hodnot.

Cenový vývoj přitom bude v nejbližších čtvrtletích ovlivňován slábnoucími inflačními tlaky z dovozních cen, což bude dáno zpomalujícím růstem cen v zahraničí a nedávným mírným posílením kurzu koruny. Od poloviny příštího roku budou dovozní ceny působit opět mírně proinflačně. Naopak z domácí ekonomiky se tlaky na růst cen až do konce roku 2014 neobjeví.

Tomáš Holub
ředitel sekce měnové a statistiky ČNB

Související