Český byznys se učí čínsky

Už tři roky uplynuly od poslední oficiální návštěvy Číny, které se účastnil nějaký člen českého kabinetu. Přestože to nikdo z oficiálních činitelů nepotvrdí, vzájemné politické vztahy "zamrzly" kvůli opakovaným schůzkám vrcholných českých politiků s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, jehož vládnoucí čínská komunistická garnitura osočuje ze separatistu.

Zlepšení politických vztahů s Čínou přitom považuje za prioritní i většina dalších českých podnikatelů. Dokonce lze tvrdit, že je obtížné v domácím byznysu nalézt někoho, kdo má na věc jiný názor. Například majitel skupiny Brano Group Pavel Juříček dává za příklad sousední Německo. "Kancléřka Merkelová létá do Číny minimálně třikrát ročně a přestože neopomíná upozorňovat i na potřebu vylepšení lidských práv, vzájemné německo-čínské vztahy jsou na vynikající úrovni," vyzdvihuje Juříček, jehož průmyslová skupina vyrábí autodíly pro řadu světových koncernů a má pobočku i v Číně.

Podle některých byznysmenů se ale vliv politiky na česko-čínské obchody démonizuje. Myslí si to i miliardář Andrej Babiš, majitel holdingu Agrofert. "Rozhodně nehraje zásadní roli," soudí Babiš, do jehož portfolia od roku 2006 patří i čínská továrna na výrobu titanové běloby zaměstnávající asi 300 lidí.

VÍCE SE O TÉMATU DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 18. ŘÍJNA. PŘINÁŠÍ MIMO JINÉ:

- Podrobnou analýzu vzájemného obchodu Česka s Čínou
- Text mapující investice Číny v Česku
- Zkušenosti českých byznysmenů s podnikáním v "říši středu"
- První rozhovor s novým generálním konzulem v Šanghaji Michalem Kuzmiakem