Ekonom v iPadu

Týdeník Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.

APLIKACI STAHUJTE ZDE.

Ze zahraničí stále přicházejí nepříznivé zprávy, a to zejména ohledně Řecka a Španělska. Prohlubující se dluhová krize a přijatá úsporná opatření povedou k poklesu evropské ekonomiky v letošním roce a k jen zanedbatelnému růstu v roce příštím. Naštěstí pro českou ekonomiku naši nejvýznamnější obchodní partneři - Německo a Slovensko - by měli nadále mírně růst, takže poptávka po českém vývozu se i v letošním roce zvýší, i když podstatně méně než loni. Pozvolné oživení evropské ekonomiky nastane až během příštího a přespříštího roku.

Na nepříznivý makroekonomický vývoj reagovala koncem června ECB snížením úrokových sazeb na historická minima, přičemž depozitní sazba je dokonce nulová. Komerční banky si tak svoji nadbytečnou likviditu ukládají u ECB bez úroku. Mimořádně nízké jsou proto i krátkodobé mezibankovní sazby v eurozóně, což by dle tržního výhledu mělo platit až do konce roku 2014.

Prohloubení evropské dluhové krize vedlo k oslabení eura vůči dolaru. Zároveň v minulých měsících výrazně poklesly ceny ropy i jejich výhled do budoucna, což odráží nepříznivý globální ekonomický vývoj (v posledních týdnech však cena ropy Brent opět překročila 100 dolarů za barel). Rostou naopak světové ceny potravinářských komodit.

Ekonomice pomáhá vývoz

Česká ekonomika se na začátku letošního roku dostala do recese. Domácí poptávka pokračovala ve svém meziročním poklesu ovlivněném konsolidací veřejných rozpočtů a zvyšujícími se nejistotami o vývoji v eurozóně.

Ekonomický pokles byl naopak tlumen zahraničním obchodem, kterému se dařilo i přes oslabenou zahraniční poptávku zejména díky vysoké konkurenceschopnosti některých strojírenských oborů. Ze složek domácí poptávky k poklesu nejvíce přispěla slabá spotřeba domácností, která kromě výše uvedených faktorů odráží i zastavení zlepšování situace na trhu práce a investice do zásob. Vládní spotřeba dále mírně klesala v důsledku úsporných opatření. Pouze fixní investice se v prvním čtvrtletí lehce meziročně zvýšily.

Prognóza ČNB předpokládá pro druhé čtvrtletí 2012 meziroční pokles ekonomiky o 0,4 procenta. Ve druhé polovině roku pak očekáváme opětovné prohloubení recese, a za celý letošní rok by tak ekonomika měla klesnout téměř o jedno procento. Pokračující snižování spotřeby domácností bude důsledkem lednového zvýšení DPH při slabém růstu disponibilního příjmu a poměrně vysoké míře úspor domácností. Pokles investic bude odrážet slabou zahraniční poptávku. Ekonomiku od většího poklesu zachrání čistý vývoz, když vývoz poroste vyšším tempem než dovoz, který je brzděn útlumem domácí poptávky.

Spotřeba bude utlumená

V roce 2013 by se ekonomika měla vrátit ke slabému růstu ve výši necelého jednoho procenta. Spotřeba domácností bude nadále zpomalována fiskálními konsolidačními opatřeními včetně zvýšení obou sazeb DPH. Také investice porostou jen nepatrně v důsledku nadále nízké, i když oživující zahraniční poptávky. Růstu tak bude dosaženo zejména zásluhou čistého vývozu, jehož kladný příspěvek bude významný zejména ve druhé polovině roku 2013. Vládní spotřeba bude, stejně jako v letošním roce, přispívat k růstu HDP záporně. Zřetelnějšího oživení se tak dočkáme až v roce 2014, kdy zahraniční poptávka přidá na tempu a vládní politika bude méně restriktivní. Postupně se obnoví růst spotřeby domácností a investic.

Prognóza pro letošní a příští rok předpovídá mírný pokles zaměstnanosti vlivem utlumené hospodářské aktivity. Teprve v roce 2014 se začne zaměstnanost lehce zvyšovat v návaznosti na ekonomické oživení. Sezonně očištěná obecná míra nezaměstnanosti by měla do konce letošního roku vzrůst zhruba na 7,5 procenta a na této úrovni setrvat i v příštím roce. Růst mezd v těchto podmínkách mírně zpomalí a k jeho opětovnému urychlování dojde až od poloviny roku 2013.

Ceny potravin půjdou nahoru

Celková inflace se v současnosti nachází nad třemi procenty. Za růstem cen stojí zejména lednové zvýšení snížené sazby DPH, vysoké ceny komodit a oslabení kurzu koruny. Cenový vývoj je naopak tlumen domácím ekonomickým vývojem, zejména slabou poptávkou a poměrně nízkým růstem mezd.

Inflace by měla na přelomu letošního a příštího roku klesnout ke dvěma procentům, tedy k cíli ČNB, po většinu příštího roku by se pak měla pohybovat jen mírně nad touto úrovní. Její vývoj přitom budou nadále výrazně ovlivňovat změny nepřímých daní. Dopady letošní změny DPH počátkem roku 2013 odezní a nahradí je vliv zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod od ledna 2013. Ten sice bude výrazný (0,7 procentního bodu), avšak nižší než dopady změny DPH v letošním roce, což přispěje k výraznému zpomalení celkové meziroční inflace. Po odeznění dopadů daňových změn v roce 2014 inflace klesne pod dvě procenta.

Bez vlivu změn nepřímých daní se inflace do konce letošního roku sníží pod cíl ČNB a tam setrvá až do konce roku 2014. Růst cen potravin přitom v nejbližších měsících mírně zrychlí, pak však začne zvolňovat. Snižování dynamiky cen je předpokládáno i u pohonných hmot; ta se počátkem příštího roku dostane dočasně až do záporných hodnot v návaznosti na meziročně nižší ceny ropy. Regulované ceny rovněž výrazně zpomalí. Jádrová inflace by se letos naopak měla vrátit do lehce kladných hodnot a v příštím roce vzroste lehce nad jedno procento.

Cenový vývoj bude přitom v nejbližších čtvrtletích ovlivňován slábnoucími inflačními tlaky z dovozních cen, což bude dáno zpomalujícím růstem cen v zahraničí a obnovením pozvolného posilování kurzu koruny k euru. Protiinflační působení domácí ekonomiky s jejím oživením sice postupně odezní, impulzy pro růst cen však v české ekonomice do konce roku 2014 nevzniknou.

Tomáš Holub
ředitel sekce měnové a statistiky ČNB

Související