Největší novodobé povodně

2002
- škody 73 mld. Kč
- 17 obětí
- Nejrozsáhlejší záplavy v novodobých dějinách zasáhly téměř celé Čechy.

1997
- škody 63 mld. Kč
- 50 obětí
- Povodně postihly v červenci 1997 třetinu země, nejvíce obětí bylo v Troubkách na Přerovsku - devět.

2010
- škody 10 mld. Kč
- 9 obětí
- Ve dvou vlnách, v květnu a srpnu, zasáhly povodně hlavně Moravu a severní Čechy.

2009
- škody 6 mld. Kč
- 15 obětí
- Postiženy byly hlavně severní a střední Morava, Vysočina a jižní Čechy.

2006
- škody 5 mld. Kč
- 9 obětí
- Jarní záplavy způsobilo tání sněhu provázené deštěm.

Dvacet miliard korun - tolik stát zatím vynaložil na ochranu proti povodním od nejtragičtějších záplav v roce 1997. A zhruba stejnou sumu, kolem 20 miliard, hodlá vydat ještě v nadcházejícím období. Co je pro někoho katastrofa, to je pro řadu firem příležitost k výnosnému byznysu. Problém je ovšem v tom, že zakázky na realizaci protipovodňových opatření často nejsou průhledné.

Většinu z nich realizuje ministerstvo zemědělství přes své státní podniky Povodí. "Je to přitom podobná černá díra, jakou se dříve vyváděly peníze ze státních Lesů ČR," uvedl pro týdeník Ekonom jeden z bývalých vysokých úředníků ministerstva. Současné vedení ministerstva ovšem rezolutně popírá, že by na miliardových zakázkách bylo něco podivného, a že by firmy Povodí nebyly transparentní.

Ředitelé na pochodu

"Zadávání veřejných zakázek v podnicích Povodí se striktně řídí příslušnou legislativou. Mnohdy jsou pokyny zakladatele ještě přísnější, než legislativa vyžaduje," chrání pověst ministerstva zemědělství jeho mluvčí Jan Žáček. Dodává, že zakázky nad 100 milionů korun, jež se týkají většinou právě protipovodňových opatření, schvaluje také ministerstvo financí. To, že se proti průběhu řady tendrů neúspěšní účastníci často odvolávají, nepovažuje za nic neobvyklého.

Bližší pohled do nedávné i vzdálenější historie Povodí ovšem vytváří poněkud jiný obrázek. Předloni například tehdejší ministr zemědělství Ivan Fuksa vyměnil šéfa Povodí Moravy Libora Dostála. Kritizoval jak jeho práci v době odstraňování následků záplav, tak hospodaření podniku. Dostál tak vydržel v čele firmy jen něco přes rok, ovšem i jeho předchůdce musel odejít také po podobné kritice. A v roce 2006 tehdejší ministr zemědělství Jan Mládek stihl odvolat během několika měsíců dokonce dva šéfy Povodí Moravy.

Z nich Ivan Pospíšil padl kvůli podezření, že zakázka na stavbu protipovodňového poldru za 400 milionů korun byla zmanipulovaná. Minulý měsíc pak brněnský městský soud rozhodoval v kauze dalšího bývalého manažera Povodí Moravy Cyrila Kopřivy. Zatím nepravomocně mu uložil padesátitisícovou pokutu za chybné zadání zakázky.

Své kauzy má rovněž Povodí Vltavy. V roce 2006 jeho vedení dokonce hrozila žaloba za údajné zanedbávání péče o vodní toky. O dva roky později "připlula" po Vltavě jiná aféra. Média zjistila, že tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič měl blízké osobní kontakty s kontroverzním podnikatelem Filipem Bušinou (mimo jiné jedním z nejbližších spolupracovníků exhejtmana Davida Ratha). Bušinova firma Stavby pak od Povodí Vltava získala dvě zakázky za 120 milionů korun v soutěži, již organizovala společnost EPG - kterou "kupodivu" ovládal také Bušina.

Stranou kauz nestojí ani Povodí Labe. Například v roce 2009 státnímu podniku hrozila 100tisícová pokuta za pochybení při vypsání soutěže na opravu zdí plavební komory.

Loni se zase ukázalo, že zhruba půlmiliardovou zakázku od Povodí Labe na protipovodňová opatření u Mělníka získala společnost EDS (spekulovalo se také o tom, že EDS může být spojena se severočeským kmotrem Patrikem Oulickým). Společnost EDS, bez referencí, přitom začala na severu Čech získávat zakázky překvapivě rychlým způsobem, kromě od Povodí také od Ředitelství silnic a dálnic. Kauzu možného napojení EDS a ŘSD pak muselo řešit i ministerstvo dopravy.

Kozel zahradníkem?

Státní úředníci se ovšem nedomnívají, že by takto poskvrněná pověst byla Povodím na závadu. Na firmy Povodí, a zčásti také na státní firmu Lesy ČR, tak loni naopak přešla navíc ještě správa drobných vodních toků, již měla dříve na starost Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS).

Ta si sama uřízla řádnou ostudu například v roce 2004. Tehdy Hospodářské noviny zjistily, že jihočeští úředníci ZVHS zvýhodňovali v zakázkách na protipovodňové úpravy firmu Eko-les rekultivační. Tato firma přitom dál zakázky jen předávala subdodavatelům. Navíc se v některých případech ukázalo, že správa dává zakázky i na odstraňování škod v lokalitách, kde povodeň nic nezpůsobila. V kauze se tehdy angažoval také známý "kníže z Hluboké" Pavel Dlouhý. "Je to hrozné svinstvo," řekl tehdy Dlouhý dost překvapivě redaktorovi Hospodářských novin - ale vzápětí se "nedorozumění" vysvětlilo. Pavel Dlouhý nenadával na podivné praktiky úředníků, ale na to, že do případu začali šťourat novináři.

Je nyní otázkou, zda agenda vodohospodářské správy v rukou Povodí nebo Lesů je už prosta nekalých či neprůhledných praktik. Samy Lesy ČR se během uplynulých let nevyhnuly řadě afér právě při nejrůznějších tendrech. A podniky Povodí, jak je zmíněno výše, jsou na tom podobně. "Jen na ně nebylo tolik vidět jako na nás," připomíná jeden z bývalých manažerů Lesů ČR, jenž byl dobře obeznámen i s činností Povodí.

Koneckonců oficiálně o problémech Povodí svědčí i opakující se nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten už před deseti lety vytkl celé pětici těchto firem - Povodí Vltavy, Labe, Ohře, Moravy a Odry - nedostatky při evidenci majetku a hospodaření s ním. Firmy přitom spravují dohromady státní majetek přesahující hodnotu dvacet miliard korun. V dalších letech se kritické zprávy z prověrek NKÚ opakovaly, a týkaly se i neoprávněného vydávání státních peněz určených na odstraňování povodňových škod.


VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM (LETNÍ DVOJČÍSLO), KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 2. SRPNA, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE:

banner 2
Související