Na místě špičkového vědeckého centra stojí zchátralý kravín

Nedaleko od jižního okraje Prahy má z peněz Evropské unie vzniknout Evropské laserové centrum ELI (Extreme Light Infrastructure). Záměr však nabírá zpoždění. Na místě, kde už před rokem mělo začít vyrůstat špičkové vědecké pracoviště, stále stojí zchátralý kravín někdejšího zemědělského družstva. České republice tak hrozí ztráta několika miliard korun a obrovská mezinárodní blamáž.

Ambiciózní projekt na výstavbu centra v Dolních Břežanech byl schválen v roce 2010. Do Česka měl přilákat vědce z celého světadílu. Ti by se zde věnovali využití špičkových laserových technologií v medicíně, fyzice, biologii, chemii a materiálových vědách.

"O tento projekt se opravdu bojím," řekla na dotaz týdeníku Ekonom první místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Miroslava Kopicová. Zároveň konstatovala, že Brusel přípravu centra bedlivě sleduje. Jde totiž o první případ, kdy tak významný evropský projekt zamířil do nové členské země.

V Dolních Břežanech by od ledna 2016 měly pracovat desítky zahraničních odborníků. Celkem má být zaměstnanců asi 300, z toho 200 vědců. Na projektu, který byl zařazen mezi prestižní Evropská centra excelence, se pod vedením Fyzikálního ústavu Akademie věd podílí čtrnáct výzkumných ústavů a univerzit z České republiky.

Pokud však nebude zařízení spuštěno do konce roku 2015, přijde Česká republika o zhruba šest miliard korun z prostředků Evropské unie, jež prostřednictvím programu Výzkum a vývoj pro inovace hradí 85 procent celkových nákladů na vybudování centra. Nejde přitom jen o peníze. Ohrožena je také pověst země. Význam centra měl být obrovský, srovnatelný se švýcarským pracovištěm CERN. Zájem o možnost vybudovat toto středisko měly například Velká Británie a Francie. Místo nich vyhrála Česká republika, mimo jiné proto, že zde již funguje menší laserové centrum v budově Fyzikálního ústavu.

Projekt ELI je výsledkem spolupráce 40 výzkumných institucí ze 13 zemí EU. Součástí jsou kromě laseru v Dolních Břežanech také dvě další pracoviště s poněkud odlišným zaměřením, která mají vyrůst v Maďarsku a Rumunsku. Vědecká elita z celé Evropy by se měla v Dolních Břežanech zabývat například některými problémy termojaderné fúze či léčby rakoviny. To vše je nyní v ohrožení, protože Fyzikálnímu ústavu se nepodařilo včas získat veškerá povolení a vypsat výběrová řízení. Příčinou je nezkušenost s tak velkými projekty a nedostatečná rozhodnost na straně ústavu, ale také byrokracie a změny pravidel na straně státu.

Jednat s Bruselem o posunutí termínu přitom nemá smysl. Jde totiž o dotace, které byly České republice přiděleny v rámci rozpočtového období 2007 až 2013. Nové členské země včetně Česka si vyjednaly velkorysou výjimku, podle níž mohou čerpání natáhnout o dva roky. Další změna termínu už podle pravidel EU nepřichází v úvahu.

Česko zaspalo již v době přípravy tohoto programovacího období. Chyba leží hlavně na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Docházelo k častým výměnám ministrů, čímž byla narušena kontinuita i celková akceschopnost úřadu. Časový skluz, byť nikoli tak nebezpečný jako v případě centra ELI, nabírají také další akce hrazené z programu Výzkum a vývoj pro inovace. Dohromady je těchto projektů zhruba padesát, laser v Dolních Břežanech je ovšem nejdražší a nejprestižnější a má největší mezinárodní přesah.

"Hodně se obávám rovněž o centrum Biocev ve Vestci u Prahy," připustila Kopicová. Naopak třeba liberecký VÚTS (někdejší Výzkumný ústav textilních strojů) již své nové centrum téměř dokončil a uvede je do provozu v původně požadovaném termínu, tedy na konci tohoto roku. Relativně rychle také pokračuje například výstavba Západočeského materiálově metalurgického centra, které buduje společnost Comtes FHT Dobřany. Jenže to jsou spíše výjimky. V těchto případech jde o projekty soukromých inovačních společností, jejichž pracovníci se dovedou v běžném podnikatelském prostředí pohybovat lépe, než to dokážou odborníci z univerzitních a vědeckých institucí, a manažeři privátních firem také projevují větší odvahu při rychlém přijímání nezbytných rozhodnutí.

Místopředseda Rady pro výzkum Karel Aim se domnívá, že velké problémy při dokončování výzkumných center z peněz EU nyní způsobuje novela zákona o veřejných zakázkách. Ta totiž průběh tendrů výrazně prodlužuje a někdy vede k tomu, že ani nelze vyhlásit vítěze, protože se přihlásí jen jeden potenciální dodavatel.

Vlastimil Růžička, zmocněnec pro projekt ELI z Fyzikálního ústavu, nicméně stále doufá, že termín lze ještě stihnout. Ústav už má veškerá pravomocná povolení i projektovou dokumentaci. "Věřím, že již nic nestojí v cestě tomu, abychom zahájili první fázi stavby," řekl Růžička týdeníku Ekonom. V tomto pololetí by podle něho mělo dojít k odstranění stávajícího zchátralého objektu a k vykopání i zabezpečení stavební jámy (původní plán však stanovil, že staveniště bude připravené v roce 2011).

Vedení ústavu zároveň předpokládá, že nejpozději na počátku příštího roku vybere generálního dodavatele stavby. Ta by měla stát v prvním čtvrtletí roku 2014. Odborník jedné firmy, jež má o projekt zájem, mimo záznam Ekonomu sdělil, že termín je dosud splnitelný, ale pouze za podmínky, že se výběr dodavatele opravdu nezdrží a při samotné výstavbě nenastanou žádné vážné komplikace. "Nepředvídatelné problémy se při tak obrovské a unikátní stavbě pochopitelně někdy vyskytnout mohou," poznamenal.

Výběrová řízení na dodavatele technologií podle Růžičky již běží, případně budou vypsána v nejbližší době. "Složitá zařízení pro špičkový výzkum se však neprodávají jako housky na krámě, ta se vyrábějí individuálně, a novela zákona o veřejných zakázkách s tím moc nepočítá," připomněl zmocněnec s tím, že harmonogram je tedy nesmírně napjatý.

"Děláme samozřejmě vše pro to, abychom projekt realizovali do konce roku 2015 tak, aby splnil veškeré indikátory nezbytné k proplacení dotace," prohlásil Růžička. V prvních měsících roku 2016 však centrum ještě nepojede na plný výkon. Není také úplně jasné, zda se pracoviště podaří rychle obsadit personálně. Někteří významní čeští vědci se sice kvůli laseru vrátili do vlasti třeba právě ze švýcarského pracoviště CERN, ale evropská badatelská elita se do Dolních Břežan zatím příliš nehrne.

Problém by navíc mohl vzniknout i při samotném provozu. Odhaduje se, že ten ročně přijde na půl miliardy korun. Hrazen má být jak z tuzemských státních dotací na výzkum a z příspěvků zúčastněných členských států Evropské unie, tak z firemních zakázek. Vzniká ovšem otázka, zda podniky z Česka a okolních zemí budou v současné ekonomicky složité době ochotné platit za využití nejmodernějšího laseru na světě.

Petr Korbel

Celkové náklady na laserové centrum v Dolních Břežanech dosáhnou téměř sedmi miliard korun. Z toho by 85 procent měla zaplatit Evropská unie. Foto: FZU