Tuzemské firmy postrádají tisíce středoškoláků technického zaměření. Nedostatek absolventů učňovských a středních průmyslových škol začíná ohrožovat konkurenceschopnost českých exportérů na evropském trhu. Vyplývá to z analýzy systému vzdělávání a poptávky firem po absolventech, kterou si v jednotlivých krajích nechal vypracovat Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Podle představitelů svazu chybějí zejména absolventi se zaměřením na stavebnictví, strojírenství, dopravu a spoje. V regionech přitom momentálně panuje větší poptávka po vyučených než po čerstvých maturantech. Z analýzy dále vyplynulo, že naopak přebývají absolventi maturitních oborů zaměřených na podnikání a gastronomii.

"České hospodářství stojí na průmyslu a tedy do značné míry na absolventech učňovských oborů a středních průmyslových škol," řekl týdeníku Ekonom generální ředitel společnosti Agrostroj Pelhřimov Lubomír Stoklásek. Podle jeho slov jde ovšem hlavně o lidi, kteří studovali ještě před rokem 1989. "Jenže když tehdy bylo někomu třicet, dnes je mu přes padesát a za deset let se začne chystat do důchodu. Na řešení současné nebezpečné situace tak zbývá už jen asi pět let," varuje Stoklásek. Školství by podle jeho názoru mělo mnohem více vycházet z toho, co podniky opravdu potřebují, přičemž velké zahraniční investory k nám přilákala především právě technicky dobře připravená pracovní síla.

Kvůli nedostatku kvalifikovaných absolventů nedávno poslalo pětatřicet firem sdružených v Česko-německé obchodní a průmyslové komoře otevřený dopis vládě, aby začala neutěšenou situaci v technickém školství neodkladně řešit. Pod apelem jsou podepsáni i představitelé klíčových zaměstnavatelů, jako jsou společnosti Škoda Auto, Siemens či Robert Bosch.

Například v Moravskoslezském kraji, v němž sídlí velké hutní, strojírenské a těžařské firmy, loni scházelo bezmála tisíc absolventů strojírenských učebních oborů. V případě stavebnictví jich chybělo 455, v hornictví a slévárenství přes dvě stě. Pokud jde o konkrétní profese, nedostatkoví jsou zejména zedníci, elektrikáři a svářeči. V kraji Vysočina se zase projevuje dlouhodobý nedostatek seřizovačů strojů, technologů v průmyslu plastů, kovářů a zedníků.

Specifickým případem je Praha, město s nízkou nezaměstnaností, kde se nadprůměrně uplatňují vysokoškoláci, ale i administrativní pracovníci. I tak jsou ale v hlavním městě žádané obory jako mechanik, technik, seřizovač strojů, svářeč, soustružník, zámečník, letecký mechanik, zedník či skladník.

"Technická vzdělanost a školství představují z hlediska průmyslu největší současný problém," tvrdí prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Podle jeho názoru podniky nedokážou bez technicky vzdělaných mladých lidí dosahovat patřičné konkurenceschopnosti, v ohrožení je proto i budoucí vývoj hrubého domácího produktu.

Generální ředitel české skupiny Siemens Eduard Palíšek uvádí jako vzor současný německý duální systém, který se přitom původně inspiroval někdejším československým vzorem. V rámci tohoto systému stát zajišťuje teoretickou přípravu ve školách, zatímco firmy se starají o praktickou výuku. A to proto, že ve firmách jsou současné moderní technologie, které si jednotlivé školy nemohou dovolit. "Technické vybavení odpovídající dnešní realitě ve školách pochopitelně není, spolupráce je tedy nezbytná," potvrzuje Pavel Juříček, generální ředitel společnosti Brano, jež vyrábí automobilové díly.

Průmyslníci proto chtějí prosadit změny ve financování technického školství. "V úvahu připadá například daňové zvýhodnění firem, které se budou věnovat podpoře učňovského a středoškolského technického vzdělávání," uvedl Hanák. Na rozvoj technického školství by se podle zástupců průmyslových firem měly využít i peníze z Evropské unie, jimiž se jinde zbytečně plýtvá. Klíčovým požadavkem ovšem je, aby se jednotlivé studijní obory otevíraly s přihlédnutím ke skutečným potřebám na trhu práce, tedy v závislosti na výhledu poptávky místních zaměstnavatelů.

(Viz též sloupek)

Petr Korbel

Firmy mají moderní technologie a proto by se měly ve vlastním zájmu starat o výchovu učňů, říká generální ředitel české skupiny Siemens Eduard Palíšek. Foto: Filip Jandourek

Související