Nová huť se dožije nejméně sta let, říká generální ředitel ArcelorMittal

Původem indický železářský gigant ArcelorMittal sliboval, že v Ostravě postaví novou ocelárnu za pět miliard korun. Projekt však zatím skončil u ledu. Nový generální ředitel společnosti ArcelorMittal Ostrava Tapas Rajderkar naopak musel zaměstnancům nabídnout možnost dobrovolného odchodu výměnou za nadstandardní odstupné, čehož letos využilo více než 700 lidí.

Na druhou stranu se ale firma pustila do velkých ekologických investic. Rajderkar soudí, že díky tomu se někdejší Nová huť, kterou spustili před 60 lety, dočká nejméně 100. výročí.

Před osmi měsíci jste přišel do Česka. Korejci či Japonci si sem obvykle přivezou kuchaře a místnímu obyvatelstvu se dosti vyhýbají, protože se bojí střetu kultur. Je to i váš případ?

Určitě ne. V Evropě žiji přes 10 let. Navštívil jsem, většinou služebně, asi 45 zemí. Objevil jsem krásy Evropy a vybudoval jsem si vztahy s místními lidmi. I v Ostravě chodím s místními na večeři, dát si dobré víno.

Mám přátele v mnoha zemích, například v USA, Kanadě, Velké Británii, Itálii, Francii, Německu. Věřím, že hodně přátel získám i v České republice.

Z tohoto pohledu jste ale nezačal nejlépe: koncem loňského roku jste českým zaměstnancům oznámil propouštění, byť metodou dobrovolného odchodu. Kolik pracovníků nakonec odešlo?

Lidí se do tohoto programu přihlásilo přes 800, odešlo jich 724. V průměru jsme jim vyplatili 21 měsíčních platů. Důvodem, proč jsme se do toho pustili, byla situace na trhu. Ta určí rovněž budoucí vývoj. Jde nám o to, abychom byli konkurenceschopní, abychom zde měli co nejvyšší produktivitu.

Firma přitom předtím hlasitě volala, aby lidé více studovali technické obory a že potřebujeme i vyučené dělníky. Nepůsobí to teď trochu divně?

Takto to stavět není správné. Především bych zdůraznil, že asi třetině z lidí, kteří odešli, scházely nanejvýše tři roky do důchodu. Bez ohledu na současný hospodářský pokles bude Česká republika potřebovat technicky vzdělané mladé lidi, a to nejen absolventy vysokých škol, ale také učilišť. Obzvláště je to patrné v tomto regionu, kam přicházejí noví investoři a kde je spousta průmyslových firem navázaných na tradiční těžký průmysl. Lidé s technickým vzděláním tu zkrátka budou stále zapotřebí. Také v naší společnosti probíhají generační změny, čerstvé absolventy škol přibíráme každoročně. Byť naše společnost projde restrukturalizací, bude nabírat mladé, a stejná situace je i podnicích na Západě. Potřebujeme novou generaci odborníků pro výrobu i pro výzkum. Zrovna jsem o tom hovořil s rektorem ostravské Technické univerzity - Vysoké školy báňské.

Dokážou absolventi působit v mezinárodních týmech?

Jsou v tom výborní. Máme program pro talentované zaměstnance. Postupně se s nimi setkávám a vidím, že jsou velmi hrdí na to, že mohou pracovat v nadnárodní firmě. Spatřují v tom velkou životní příležitost. Většina z nich hovoří anglicky, někteří jsou ochotni přestěhovat se a jít pracovat do dalších závodů naší skupiny v jiných státech.

Více se dočtete v posledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 21. června, nebo pod odkazem níže: