Janoušek aneb Doba taképodnikatelská

Doufejme, že lidským zkratem Romana Janouška se přiblížil konec doby taképodnikatelské. Doby, ve které pražský lobbista podle dostupných veřejných údajů vlastně nikdy pořádně nepodnikal, aby mu pak švýcarská justice obstavila na účtech v přepočtu asi dvě miliardy korun. Doby, kdy to českým orgánům přišlo úplně v pořádku a do Švýcarska vzkázaly, že peníze mohou v klidu zase uvolnit. Doby, kdy vyvolení mohli mít na SPZ datum svého narození.

Ohleduplní totiž k Janouškovi nebyli jen dopraváci z Prahy 4, kde si mimochodem vystavěl své nepřehlédnutelné betonové obydlí. Syndromem nadstandardní vstřícnosti k „muži, jehož jméno se nesmí vyslovovat“, trpěli mnozí – finanční úřad, specializované policejní útvary, Finanční analytický útvar (FAÚ). BIS sice odposlechla nějaké telefonáty s tehdejším pražským primátorem, ale ty byly maximálně dobré tak pro premiéra Mirka Topolánka k proroctvím typu: Pavel Bém kandiduje do sněmovny, protože bude potřebovat imunitu.

Kauza Romana Janouška a jeho kamaráda Pavla Béma je smutným potvrzením krize fungování českého státu. Zveřejňované odposlechy totiž nepřinášejí nic moc nového – většina skutků byla popsána i v médiích, mnoho z nich již léta soustavně mapuje šéfreportér Ekonomu Jiří Pšenička.

Uslyšíme v těchto dnech bezpochyby mnoho výzev, že je potřebné teď řešit všechny ty Navatypy, VZP a Dopravní podniky. Navrhuji položit si jednoduchou otázku: Kde je zdroj pohádkového bohatství Romana Janouška? Odpovídají příjmy jeho domu, autům, zahraničním kontům, životnímu stylu? Bylo vše dokladováno, zdaněno? Nechť ukáže, v jakých firmách drží podíl, na jakých obchodech bohatl.

Odpovědi na výše položené otázky by zřejmě mnohé z dění v českém hlavním městě vysvětlovaly. Tajemství majetku taképodnikatelů Janouškova ražení totiž s nejvyšší mírou pravděpodobnosti leží v napojení na státní či obecné penězovody. Jen z veřejných zakázek ročně podle odhadů zmizí do soukromých kapes 50 až 100 miliard korun (10 až 20 procent z celkové sumy zhruba 550 miliard).

Přítrž dosavadní praxi má učinit nová úprava veřejných zakázek platná od 1. dubna. Odborníci i lidé z praxe oslovení redaktorem Vladimírem Šnídlem již nyní poukazují na její slabá místa i na fakt, že účet za fair play bude možná až příliš vysoký.

P. S. U všech dobrých prodejců i na iPadu si můžete koupit exkluzivní publikaci Můj byznys idol. Vřele doporučuji.

Příjemné čtení nového Ekonomu přeje

Ondřej Neumann, šéfredaktor