Změny v zákoníku práce se ubírají z pohledu zaměstnavatele příznivým směrem, ale stále jich není dostatek. Společnosti, která zaměstnává stovku lidí, novelizace zákoníku práce nijak výrazně nepomůže. Čím déle je u nás zaměstnanec, tím je pro nás cennější. Má přehled o trhu, zkušenosti i dovednosti, jež nelze snadno nahradit. Vyplatí se nám proto pečovat o to, aby fluktuace pracovníků byla minimální.
Stejně tak máme veliký zájem o udržování kontaktu s kolegyněmi, které odejdou na mateřskou dovolenou. S některými ve spolupráci pokračujeme i v jejich nové situaci. Náplň jejich činnosti se omezuje na takové úkony, které lze vykonávat z domova a v čase, který jim vyhovuje. Je to výhodné nejen pro ně, ale také pro firmu. Většinou využíváme možnosti uzavírání dohod o provedení práce. Dosud bylo možné využít vyšší limit odměny s 15procentním odvodem daně. Nyní se tento limit snížil na 10 tisíc korun, vše nad ním již podléhá plnému zdanění a odvodům na zdravotní a sociální pojištění.
Pro zaměstnance i zaměstnavatele to je situace nevýhodná. Navíc došlo k paradoxní situaci. Odměna 10 tisíc korun ještě zdanění nepodléhá, avšak částka o pouhou korunu vyšší již je zdaněna a podléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění. Důsledkem je, že žena na mateřské dovolené vydělávající 12 tisíc korun dostane méně, než kdyby vydělávala o dva tisíce méně. Domnívám se, že je velikou chybou měnit legislativu tak, aby prospěla pouze státní kase.
Kultivace kontaktu se zaměstnavatelem po dobu čerpání mateřské a rodičovské dovolené je nepochybně společensky přínosná. Neměla by být ze strany státu omezována, vzhledem k tomu, že několikaletá profesní přestávka často znamená pro ženy problematické uplatnění na trhu práce. Zákonodárci by měli během legislativního procesu na tento fakt brát zřetel. Nový zákon v tomto směru bohužel znamená pravý opak.
Šárka Litvinová
výkonná ředitelka společnosti Asiana, která provozuje portál Letuška