Plány Miroslava Kalouska: Škrtnu třicet miliard, pak zvýším DPH

Miroslav Kalousek (51)

Vzdělání:
Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.

Kariéra:
Zprvu vedoucí investičního útvaru v podniku Mitas Praha.
V letech 1990 až 1992 pracoval na úřadu vlády. V letech 1993 až 1998 byl náměstkem na ministerstvu obrany. V roce 1998 se stal poslancem za KDU-ČSL, o pět let později předsedou strany.
Za tři roky ho ale z funkce smetl pokus dohodnout po volbách menšinovou vládu s ČSSD.
Od ledna 2007 do května 2009 byl ministrem financí. V červnu 2009 lidovce opustil a založil konzervativní TOP 09. Po volbách v roce 2010 byl podruhé jmenován ministrem financí.

Soukromí:
Manželka Radka vyučuje na VŠCHT v Praze, má dvě děti. Rád hraje tenis a skládá epigramy.

Ministr financí Miroslav Kalousek má velký cíl. Zajistit, aby Česko (podobně jako Evropu) v budoucnu nepotkal osud zahnívajícího regionu, jenž bude nastupujícím mocnostem pro smích. Cesta, kterou jako spořivý ministr financí navrhuje, je drsná, což připomenou letošní rozpočtové škrty.

Češi, jen co se otřepali z šedé komunistické éry, se mají podle něho opět uskromnit, protože si po léta za cenu narůstajícího státního dluhu žili nad poměry. Ministr Kalousek požaduje omezit sociální výdaje a zároveň získat důvěru investorů. Případné protesty občanů budou logické, ale nepodstatné - říká bez obalu. Drsná jsou ostatně leckdy i slova, která při své argumentaci používá. Nevadí mu ovšem přijmout ani expresivní repliku od protistrany.

Kalousek se považuje za zkušeného a profesionálního politika a má řadu vzorů. Fascinují ho silné osobnosti bez ohledu na tábor, v němž kdy stály. Mezi ně patří někdejší západoněmecký kancléř a jeden ze zakladatelů evropské integrace Konrad Adenauer, doma zase vždy dobře vycházel s euroskeptickým Václavem Klausem. Už dříve přiznal slabost pro Miloše Zemana, ačkoli ten ideově stojí úplně jinde.

Svoji budoucnost teď Kalousek spojuje s předsedou TOP 09 a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, v němž vidí jediného politika, který má morální nárok stát se zhruba za rok třetím českým prezidentem. Hlavně proto, že ho nikdo nemůže spojovat s kolaborantstvím, komunismem ani s korupcí.

Ekonomika vázne a je jasné, že budete muset upravit v prosinci schválený rozpočet. Čím začnete?

Odhaduji, že se budeme muset vyrovnat s poklesem hrubého domácího produktu v rozmezí od nuly do minus dvou procent, což v rozpočtu znamená nějakých 30 miliard, to je ale jen můj pocit. Podle výsledků lednové prognózy vývoje ekonomiky musím navrhnout škrtnout tolik, kolik bude zapotřebí - půjde hlavně o výdaje ministerstev. S mandatorními výdaji je to složité, protože potřebujete nějakou dobu ke změně zákonů, které je zavedly.

A nad těch předpokládaných 30 miliard začnete uvažovat o zvýšení daní?

Kdyby to bylo více než třicet miliard, tak budeme muset shánět i vyšší příjmy. Přitom platí, že během rozpočtového roku se dá měnit vlastně jen daň z přidané hodnoty.

Takže jinými slovy říkáte, že předložíte sjednocení sazby DPH na 19 procentech?

Konkrétní návrhy zveřejníme v únoru. Pokud ale jde o DPH, současná podoba této daně neodpovídá tomu, co jsem si přál. Prosazoval jsem, abychom měli převážně jednotnou sazbu, a ponechme stranou, zda ve výši 18, 19 či 20 procent. Snížené položky si dovedu představit jen tři: léky, noviny a knihy. Pokud by tato trojice měla být nějakou Pandořinou skříňkou a otevírat debatu, že když knihy, tak i potraviny, protože s prázdným žaludkem se špatně čte, tak raději jednotnou sazbu bez výjimek.

Když tvrdíte, že letos může dojít jen na vyšší DPH, tak tím ale nevylučujete, že v dalších letech porostou další daně?

Celá Evropa musí po mnoho dalších let zapomenout na bezstarostný blahobyt a růst mezi čtyřmi až pěti procenty. My také, vedle úspor budeme muset přijít i s mixem daňových změn - úprav přímých i nepřímých daní, daní energetických a z nemovitostí. A stlačit deficity i za cenu zvýšení daní. Přitom je nutné volit takové daně, které neovlivní naši konkurenceschopnost. Vždy se proto budeme snažit vyhnout se vyšším mzdovým nákladům.

ŽIJEME SI NAD POMĚRY

Když propadá ekonomika, často se zvyšuje i rozpočtový deficit...

Vláda těžko může slevit ze své fiskální strategie. Ta je důvěryhodná, zajišťuje nám relativně levné financování našich dluhů. Ke stabilizaci výše dluhu vůči HDP jsme se i zavázali, mělo by k tomu dojít těsně za hranicí 40 procent.

Takže s žádnými prorůstovými impulzy počítat nelze?

Přistoupit k nim můžeme jen za předpokladu, že na ně máme finanční rezervy, což nemáme. Nebo že použijeme peníze na úkor spotřeby. Koruna je jenom jedna - buď ji prožerete, nebo ji budete investovat. Obojí nejde.

Můžete si půjčit...

Snad se shodneme, že to, co se nyní děje v Evropě i ve světě, je výsledkem žití na dluh. Říká se tomu dluhová krize. Představa, že ji budeme napravovat dalšími dluhy, je absurdní. Na to si budete muset najít jiného ministra financí.

Řada expertů tvrdí, že rozpočet není všechno.

Fiskální disciplína, makroekonomická stabilita a dobře řízené státní finance jsou jen nástrojem k dosažení konkurenceschopnosti. Ta je tím cílem, ne nějaká účetní bilance. Fiskální impulzy do vědy, výzkumu, infrastruktury a proexportní politiky jsou zapotřebí, ale peníze na ně se musejí vzít na úkor spotřeby. Když máte odvahu omezit sociální transfery, budete mít na investice.

SCHWARZENBERG FOR PREZIDENT

Jak hodnotíte Jana Fischera jako prezidentského kandidáta?

Víte, mám Honzu Fischera rád. Nicméně prezident republiky je jenom jeden, je to symbol. Z mého pohledu jediný člověk, který díky své minulosti a rodinné anamnéze splňuje kritéria, je skutečně Karel Schwarzenberg.

Myslíte tím, že je aristokrat?

Ne ne, ale proto, že v té rodině je dlouholetá vlastenecká, nezrádcovská, nekolaborantská tradice. To těžko může někdo jiný říci.

Na koho narážíte konkrétně?

Projděte si ty životopisy. Pokud se nepletu, tak třeba Jan Švejnar v 70. letech neemigroval, odjel za svým otcem. Mám prostě vlastní názor na to, jaká kritéria má prezident splňovat. Možná se mýlím, možná skutečně, chcete-li být v České republice v 21. století prezidentem, musíte mít za sebou minulost komunistického nomenklaturního kádra. Třeba si to tak skutečně většina lidí přeje, a pak je Jan Fischer vhodný kandidát.

Není ale Schwarzenberg na další tak vysokou politickou funkci jako prezidentství přece jen trochu starý? Na Hradě by oslavil osmdesátiny.

Kolik je vám?

Padesát, oběma.

Mentálně vypadáte starší než on. A ve vztahu k děvčatům byste mu asi mohli závidět. Věk je velmi relativní pojem. Nejúspěšnější předseda vlády poválečné Evropy Konrad Adenauer byl v jeho věku v daleko těžších podmínkách. Nebo byste si troufl říci o devadesátiletém Šimonu Perézovi, že je stařec? Je to starší pán.

Ale měl by pak třeba pan Schwarzenberg pochopení pro mladou generaci?

Tak se zeptejte těch děvčat. Zkuste sbalit čtyři dvacítky za hodinu jako Karel Schwarzenberg, a pak mi něco povídejte o mladé generaci!

A když Karel Schwarzenberg na Hradě uspěje, nabízí se pak pro vás meta "Kalousek for premier"...

Ale, bože můj...

Pokračování rozhovoru si můžete přečíst v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 19. ledna, nebo pod odkazem níže: