Na silnicích je nejméně mrtvých za půl století, protože i řidičů se rodí méně

Podle předběžných statistik loni v Česku při dopravních nehodách zahynulo 701 lidí. Je to o 52 méně než v předchozím roce a zároveň jde o nejlepší výsledek za posledních padesát let. Přestože v nejhorším období kolem roku 1994 bývalo obětí dopravních nehod dvakrát více, slavit velký úspěch by bylo předčasné.

Mnohé české silnice jsou nadále v hrozném stavu a pirátů usedá za volant také dost, o čemž svědčí další číslo ze statistik: těžce zraněných meziročně o více než dvě stě přibylo.

Lepší výbava i silnice

Snížený počet úmrtí tak odráží hlavně skutečnost, že na silnicích jezdí modernější auta, v nichž se šance na přežití výrazně zvýšila. Bodují airbagy, výztuhy a dětské sedačky. Naproti tomu z provozu mizejí stará auta bez opěrek hlavy či zadních bezpečnostních pásů, v nichž stejná nehoda představovala mnohem větší riziko.

Neznamená to ovšem, že by zde nepůsobily i jiné vlivy. Zavedení bodového systému bezpochyby zlepšilo chování části řidičů, zvláště těch, kteří jsou na řidičském průkazu existenčně závislí. Projevuje se rozšiřování sítě dálnic, kde se pravděpodobnost nejhorší nehody, čili čelní srážky dvou vozidel, snižuje téměř na nulu. Důležitou roli hrají rovněž zimní pneumatiky, pokrok v medicíně, zlepšení práce dopravní policie a přibývající množství kamer v městských ulicích.

Nicméně za snížením počtu nejhorších nehod stojí i faktor, o kterém se nemluví: demografický vývoj. Největší hrozbu na silnicích totiž vždy představovali řidiči s čerstvým řidičských průkazem, s vysokou hladinou sebevědomí i hormonů, zato ale s velmi krátkou životní zkušeností. Zelenáčů za volantem relativně ubývá. Počátkem devadesátých let, kdy křivka porodnosti letěla prudce dolů, se prostě nenarodili, což nyní začíná statistiku ovlivňovat: kdo se nenarodil, nikoho nezabije.

Petr Korbel
redaktor týdeníku Ekonom