Český HDP potáhne jen domácí poptávka, tvrdí Tomáš Holub z ČNB

Ekonomický růst v eurozóně se ve druhém čtvrtletí výrazně snížil na 1,6 procenta zejména v důsledku zpomalení Německa a Francie. Po nečekaně silném prvním čtvrtletí tak přišlo zmírnění optimismu i v zemích, které dosud úspěšně čelily dopadům dluhové krize.

Budoucí vývoj ekonomik států platících eurem je spojen s narůstající nejistotou. Na prohloubení dluhové krize trhy reagovaly snížením výhledu úrokových sazeb, které by měly v eurozóně v nejbližší době klesnout o půl procentního bodu (ke snížení svých sazeb o čtvrt procentního bodu ECB přistoupila již 3. listopadu) a poté poměrně dlouho stagnovat. Trhy tak prakticky očekávají návrat ECB do krizového nastavení měnové politiky. Zároveň dochází k výraznému snižování prognóz hospodářského růstu, i když dosavadní posun predikcí možná ještě plně nedocenil rozsah problému. Výhled inflace v eurozóně se zatím příliš nezměnil, a očekává se tak jen pozvolný pokles z aktuálních tří procent směrem k dvouprocentní hladině.

Ceny ropy a dalších komodit se za posledního čtvrt roku mírně snížily a v delším období se očekává jejich další postupný pokles. Z pohledu korunových cen je však tento vývoj částečně vyvažován oslabením kurzu eura i koruny vůči dolaru.

HDP potáhne domácí poptávka

Spolu se zvolněním v eurozóně došlo ve druhém čtvrtletí ke zpomalení růstu i u české ekonomiky, a to na 2,2 procenta. Přispěl k tomu zejména čistý vývoz, který však nadále zůstává hlavním zdrojem růstu, a též prohloubení poklesu spotřeby domácností i vlády. Ve zbytku letošního roku české hospodářství dále zpomalí v důsledku pokračujícího útlumu zahraniční poptávky, který se ve stále větší míře promítá do snížených temp vývozu i dovozu. Brzdící vliv na růst bude i nadále mít také odeznění investic do zásob a fiskální konsolidace. Za celý rok tak česká ekonomika poroste dvouprocentním tempem.

Ještě nižší růst - konkrétně o 1,2 procenta - očekává nová prognóza ČNB v příštím roce. V souvislosti se zpomalením v eurozóně bude zahraniční obchod přispívat k růstu záporně, a zvýšení HDP tak bude dosaženo jen díky zvolna rostoucí domácí poptávce. Přispěje k tomu spotřeba domácností, která se po letošním poklesu - souvisejícím s jen slabým zlepšením na trhu práce a s dopady vládních úsporných opatření - mírně oživí.

Vyšší spotřeba bude přitom podporována nárůstem objemu mezd a platů, zatímco v opačném směru bude působit tlumící vliv zvýšení DPH. V nevýrazném růstu budou pokračovat investice firem. V případě spotřeby i investic je však mírný růst podmíněn tím, že se nenaplní ještě nepříznivější scénáře zahraničního vývoje.

Opětovné oživení nastane až v roce 2013, kdy k růstu bude přispívat domácí i zahraniční poptávka spolu s tím, jak se zmírní dopady fiskální konsolidace, oživí se trh práce a zesílí růst eurozóny.

Nezaměstnanost bude až do konce příštího roku stagnovat a k jejímu poklesu dojde teprve v roce 2013 díky zrychlení ekonomiky. Mzdy v podnikatelském sektoru by se měly pozvolna zvyšovat a v příštím roce dosáhnout zhruba čtyřprocentního růstu. Platy ve veřejném sektoru by měly po svém letošním poklesu vzrůst v roce 2012 přibližně o dvě procenta.

Inflace lehce pod cílem

Inflace se nadále pohybuje těsně pod dvouprocentním cílem ČNB. Jejím zdrojem zůstávají ceny komodit, i když v případě cen potravin již dochází ke zvolnění růstu. Jádrová inflace se stále pohybuje v záporných hodnotách a odráží slabou domácí poptávku, nízký růst mezd a působení až donedávna posilujícího kurzu koruny na dovozní ceny.

Bez prvotních dopadů změn nepřímých daní, od nichž ČNB odhlíží při svém rozhodování o měnové politice, zůstane inflace mírně pod cílem i v příštích dvou letech. Vývoj celkové inflace však bude v příštím roce výrazně ovlivněn lednovým zvýšením snížené sazby DPH z 10 na 14 procent. Celková inflace tak v roce 2012 dočasně vzroste nad cíl a dostane se až těsně pod tři procenta. Počátkem roku 2013 se nicméně vrátí pod dvě procenta, protože odezní změna DPH z roku 2012 a předpokládané sjednocení obou sazeb této daně na 17,5 procenta na ni bude mít jen malý vliv. Druhotné dopady změn DPH do inflačních očekávání a mzdového vývoje jsou předpokládány nevýrazné, v souladu historickou zkušeností i utlumeným stavem ekonomiky.

Hlavním původcem inflace přestanou být ceny komodit. S předpokládaným poklesem cen na světových komoditních trzích dojde ke zpomalení růstu domácích cen potravin (bez vlivu změn daní) i pohonných hmot. Stejně tak od druhé poloviny příštího roku zpomalí svůj růst i regulované ceny. Jádrová inflace naopak postupně poroste a počátkem příštího roku se dostane do kladných hodnot. Důvodem zpočátku bude nedávné oslabení kurzu koruny a doznívající dopady rychle rostoucích cen v zahraničí. Následně se začne projevovat postupné zesílení nákladových tlaků z domácí ekonomiky kvůli pozvolna zrychlujícímu růstu mezd při pomalém zvyšování produktivity práce. Tyto domácí nákladové tlaky ale budou částečně tlumeny poklesem marží podniků a obnoveným posilováním kurzu koruny.

Kam se vydají sazby a kurz?

Kam se vydají úrokové sazby, není snadné určit. S novou prognózou ČNB je v souladu mírný pokles tržních úrokových sazeb na začátku prognózy a jejich stabilita až do přelomu let 2012 a 2013. To oproti minulé předpovědi znamená posun směrem dolů, k němuž nejvíce přispělo přehodnocení výhledu zahraničních sazeb, pozorovaná nižší inflace a očekávaný slabý růst mezd. Nicméně tato prognóza je podmíněna předpokladem jen relativně krátkodobého oslabení zahraniční poptávky a rychlého návratu kurzu koruny k posilování. Nejistota o budoucím vývoji těchto veličin je přitom mimořádně vysoká.

Proto ČNB spolu se základním scénářem své nové prognózy zpracovala i alternativní scénář, v němž dochází k výraznému zpomalení hospodářského růstu eurozóny v roce 2012 téměř na nulovou hodnotu. To je vývoj odpovídající podle analýz ČNB aktuálně nízkému tržnímu výhledu eurových úrokových sazeb. Zřetelný útlum v eurozóně se bezprostředně přenáší do domácí ekonomiky a způsobuje mírný pokles českého HDP.

Vývoj inflace zůstává podobný prognóze, neboť na něj působí dva protisměrné vlivy. Na jednu stranu rostou oproti základnímu scénáři prognózy výrazně pomaleji mzdy, a domácí inflační tlaky tak zůstávají potlačeny. Na druhou stranu vede nepříznivý vývoj zahraniční poptávky k zřetelně pomalejšímu posilování koruny, což ukazuje na velkou míru nejistoty v prognóze měnového kurzu. Slabší kurz je pak spojen s vyšší úrovní domácích tržních úrokových sazeb oproti hodnotám základního scénáře, takže sazby na začátku prognózovaného období neklesají.

Bankovní rada ČNB přisoudila alternativnímu scénáři poměrně velkou váhu a na závěr svého listopadového jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro snížení repo sazby o 0,25 procentního bodu.

Tomáš Holub
ředitel sekce měnové a statistiky ČNB

1,2 %
S takovým růstem HDP počítá pro příští rok nejnovější prognóza ČNB.