Ekonomický růst v eurozóně se ve druhém čtvrtletí výrazně snížil na 1,6 procenta zejména v důsledku zpomalení Německa a Francie. Po nečekaně silném prvním čtvrtletí tak přišlo zmírnění optimismu i v zemích, které dosud úspěšně čelily dopadům dluhové krize.

Budoucí vývoj ekonomik států platících eurem je spojen s narůstající nejistotou. Na prohloubení dluhové krize trhy reagovaly snížením výhledu úrokových sazeb, které by měly v eurozóně v nejbližší době klesnout o půl procentního bodu (ke snížení svých sazeb o čtvrt procentního bodu ECB přistoupila již 3. listopadu) a poté poměrně dlouho stagnovat. Trhy tak prakticky očekávají návrat ECB do krizového nastavení měnové politiky. Zároveň dochází k výraznému snižování prognóz hospodářského růstu, i když dosavadní posun predikcí možná ještě plně nedocenil rozsah problému. Výhled inflace v eurozóně se zatím příliš nezměnil, a očekává se tak jen pozvolný pokles z aktuálních tří procent směrem k dvouprocentní hladině.

Ceny ropy a dalších komodit se za posledního čtvrt roku mírně snížily a v delším období se očekává jejich další postupný pokles. Z pohledu korunových cen je však tento vývoj částečně vyvažován oslabením kurzu eura i koruny vůči dolaru.

HDP potáhne domácí poptávka

Spolu se zvolněním v eurozóně došlo ve druhém čtvrtletí ke zpomalení růstu i u české ekonomiky, a to na 2,2 procenta. Přispěl k tomu zejména čistý vývoz, který však nadále zůstává hlavním zdrojem růstu, a též prohloubení poklesu spotřeby domácností i vlády. Ve zbytku letošního roku české hospodářství dále zpomalí v důsledku pokračujícího útlumu zahraniční poptávky, který se ve stále větší míře promítá do snížených temp vývozu i dovozu. Brzdící vliv na růst bude i nadále mít také odeznění investic do zásob a fiskální konsolidace. Za celý rok tak česká ekonomika poroste dvouprocentním tempem.

Ještě nižší růst - konkrétně o 1,2 procenta - očekává nová prognóza ČNB v příštím roce. V souvislosti se zpomalením v eurozóně bude zahraniční obchod přispívat k růstu záporně, a zvýšení HDP tak bude dosaženo jen díky zvolna rostoucí domácí poptávce. Přispěje k tomu spotřeba domácností, která se po letošním poklesu - souvisejícím s jen slabým zlepšením na trhu práce a s dopady vládních úsporných opatření - mírně oživí.

Vyšší spotřeba bude přitom podporována nárůstem objemu mezd a platů, zatímco v opačném směru bude působit tlumící vliv zvýšení DPH. V nevýrazném růstu budou pokračovat investice firem. V případě spotřeby i investic je však mírný růst podmíněn tím, že se nenaplní ještě nepříznivější scénáře zahraničního vývoje.

Opětovné oživení nastane až v roce 2013, kdy k růstu bude přispívat domácí i zahraniční poptávka spolu s tím, jak se zmírní dopady fiskální konsolidace, oživí se trh práce a zesílí růst eurozóny.

Nezaměstnanost bude až do konce příštího roku stagnovat a k jejímu poklesu dojde teprve v roce 2013 díky zrychlení ekonomiky. Mzdy v podnikatelském sektoru by se měly pozvolna zvyšovat a v příštím roce dosáhnout zhruba čtyřprocentního růstu. Platy ve veřejném sektoru by měly po svém letošním poklesu vzrůst v roce 2012 přibližně o dvě procenta.

Inflace lehce pod cílem

Inflace se nadále pohybuje těsně pod dvouprocentním cílem ČNB. Jejím zdrojem zůstávají ceny komodit, i když v případě cen potravin již dochází ke zvolnění růstu. Jádrová inflace se stále pohybuje v záporných hodnotách a odráží slabou domácí poptávku, nízký růst mezd a působení až donedávna posilujícího kurzu koruny na dovozní ceny.

Bez prvotních dopadů změn nepřímých daní, od nichž ČNB odhlíží při svém rozhodování o měnové politice, zůstane inflace mírně pod cílem i v příštích dvou letech. Vývoj celkové inflace však bude v příštím roce výrazně ovlivněn lednovým zvýšením snížené sazby DPH z 10 na 14 procent. Celková inflace tak v roce 2012 dočasně vzroste nad cíl a dostane se až těsně pod tři procenta. Počátkem roku 2013 se nicméně vrátí pod dvě procenta, protože odezní změna DPH z roku 2012 a předpokládané sjednocení obou sazeb této daně na 17,5 procenta na ni bude mít jen malý vliv. Druhotné dopady změn DPH do inflačních očekávání a mzdového vývoje jsou předpokládány nevýrazné, v souladu historickou zkušeností i utlumeným stavem ekonomiky.

Hlavním původcem inflace přestanou být ceny komodit. S předpokládaným poklesem cen na světových komoditních trzích dojde ke zpomalení růstu domácích cen potravin (bez vlivu změn daní) i pohonných hmot. Stejně tak od druhé poloviny příštího roku zpomalí svůj růst i regulované ceny. Jádrová inflace naopak postupně poroste a počátkem příštího roku se dostane do kladných hodnot. Důvodem zpočátku bude nedávné oslabení kurzu koruny a doznívající dopady rychle rostoucích cen v zahraničí. Následně se začne projevovat postupné zesílení nákladových tlaků z domácí ekonomiky kvůli pozvolna zrychlujícímu růstu mezd při pomalém zvyšování produktivity práce. Tyto domácí nákladové tlaky ale budou částečně tlumeny poklesem marží podniků a obnoveným posilováním kurzu koruny.

Kam se vydají sazby a kurz?

Kam se vydají úrokové sazby, není snadné určit. S novou prognózou ČNB je v souladu mírný pokles tržních úrokových sazeb na začátku prognózy a jejich stabilita až do přelomu let 2012 a 2013. To oproti minulé předpovědi znamená posun směrem dolů, k němuž nejvíce přispělo přehodnocení výhledu zahraničních sazeb, pozorovaná nižší inflace a očekávaný slabý růst mezd. Nicméně tato prognóza je podmíněna předpokladem jen relativně krátkodobého oslabení zahraniční poptávky a rychlého návratu kurzu koruny k posilování. Nejistota o budoucím vývoji těchto veličin je přitom mimořádně vysoká.

Proto ČNB spolu se základním scénářem své nové prognózy zpracovala i alternativní scénář, v němž dochází k výraznému zpomalení hospodářského růstu eurozóny v roce 2012 téměř na nulovou hodnotu. To je vývoj odpovídající podle analýz ČNB aktuálně nízkému tržnímu výhledu eurových úrokových sazeb. Zřetelný útlum v eurozóně se bezprostředně přenáší do domácí ekonomiky a způsobuje mírný pokles českého HDP.

Vývoj inflace zůstává podobný prognóze, neboť na něj působí dva protisměrné vlivy. Na jednu stranu rostou oproti základnímu scénáři prognózy výrazně pomaleji mzdy, a domácí inflační tlaky tak zůstávají potlačeny. Na druhou stranu vede nepříznivý vývoj zahraniční poptávky k zřetelně pomalejšímu posilování koruny, což ukazuje na velkou míru nejistoty v prognóze měnového kurzu. Slabší kurz je pak spojen s vyšší úrovní domácích tržních úrokových sazeb oproti hodnotám základního scénáře, takže sazby na začátku prognózovaného období neklesají.

Bankovní rada ČNB přisoudila alternativnímu scénáři poměrně velkou váhu a na závěr svého listopadového jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro snížení repo sazby o 0,25 procentního bodu.

Tomáš Holub
ředitel sekce měnové a statistiky ČNB


INFOGRAFIKA: Nová prognóza ČNB

1,2 %
S takovým růstem HDP počítá pro příští rok nejnovější prognóza ČNB.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-53583800-cesky-hdp-potahne-jen-domaci-poptavka