Na začátku září zemřel Michael S. Hart, jemuž je přisuzován titul »vynálezce elektronických knih«. Český trh s těmito publikacemi jako by se ale ještě ani nenarodil. Ačkoli přesně před rokem otevřelo nový distribuční kanál pro díla spisovatelů hned pět společností, slibovaná záplava e-knih se nekonala.

Čtečku elektronických knih si zatím pořídily desetitisíce lidí. Přesný statistický údaj není k dispozici, odhady se nejčastěji pohybují v rozmezí mezi 50 a 100 tisíci kusy.

»Momentálně prodáváme stovky kusů čteček za měsíc,« prozradila Michala Gregorová za internetového prodejce Mall.cz. Zájem o tablety, na kterých lze elektronické knihy také číst, je ještě větší.

Ačkoli tedy vybavenost zdejší čtenářské komunity potřebnými přístroji je relativně veliká, zájem o české e-knihy je minimální.

Konkrétní příklad pro ilustraci: jedním z nejprodávanějších titulů v elektronické platformě je Ekonomie dobra a zla od Tomáše Sedláčka. Podle informací nakladatelství 65. pole si ji v papírové podobě zakoupilo přes 50 tisíc lidí. Do čtečky si ji ale legálně stáhlo několik stovek zájemců, tedy necelé procento z celkového počtu.

Obdobná čísla vykazuje i další bestseller, kniha Gottland polského autora Mariusze Szczygieła. »Prodáno - tištěná zhruba 30 tisíc, e-kniha přibližně 40 kusů,« hlásí Magdalena Rudolová z nakladatelství Dokořán.

Předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Vladimír Pistorius odhaduje podíl e-knih na celkovém prodeji knih v Česku na desetiny procenta.

»Prodeje rostou pomalu, ale hlavně, že rostou,« komentuje situaci Lucie Vávrová, obchodní ředitelka e-shopu Palmknihy, který měsíčně prodá stovky kusů.

Viníkem je i Kindle

Příčin, proč se tuzemskému trhu s elektronickými knihami nedaří, je několik. A spoluviníkem je pro mnohé překvapivě i Kindle - nejznámější a nejrozšířenější čtečka od amerického on-line obchodu Amazon.

Nakladatelé se totiž snaží díla chránit softwarovým zámkem DRM (Digital Rights Management - správa digitálních práv), který znemožňuje zakoupenou knihu šířit na více přístrojů. Nejrozšířenější verzí je Adobe DRM, který však Amazon nepodporuje.

Do jeho čteček lze legálně nahrát pouze takové soubory, které mají specifickou verzi ochrany (Amazon DRM), nebo nemají vůbec žádnou.

»Lidé tedy nakupují Kindle a neuvědomují si, že do něj budou horko těžko nakupovat obsah, protože Amazon české knihy neprodává. Pak přijdou k nám a zjistí, že si do Kindle nahrají jen nechráněné knihy,« řekl serveru Root Martin Lipert, spoluzakladatel webu eReading.

Bez zabezpečení proti případnému nelegálnímu kopírování je asi polovina z jimi nabízených knížek.

Vedle těchto technologií je k dispozici ještě třetí cesta - psychologická ochrana autorských práv. Tou se vydaly Palmknihy.Pokud si u nich chcete koupit nějaký titul, musíte po první registraci několik dní čekat, než vám poštou přijde ověřovací kód. Pak si teprve stáhnete zakoupené dílo.

»Adresu požadujeme z důvodu takzvaného sociálního zabezpečení (sociální DRM), kdy je svázána virtuální a fyzická identita čtenáře,« vysvětluje Lucie Vávrová.

Oproti klasickému DRM, které se používalo i u digitální hudby, je pro čtenáře uživatelsky příjemnější, protože mu umožňuje legálně zakoupenou knihu číst na libovolném zařízení.

Další rozměr pak do chaotické situace vnáší několik používaných formátů. Elektronické knihy můžete číst ve standardních formátech jako pdf, ale ne všechny čtečky podporují typy ePub nebo Mobi.

Čtenáři si stěžují také na nabídku, která zaostává za papírovými knihami. A to nejen co se týče množství dostupných knih, ale i aktuálnosti. Vždyť elektronická verze Sedláčkovy prvotiny byla vydána až rok a půl po té »klasické«.

E-kniha není kniha

Ani největší tuzemská knihkupectví dosud nezařadila e-knihy do nabízeného sortimentu.

»V současnosti nepovažujeme e-knihy za podstatný segment. V Česku je zatím malá nabídka, slabá poptávka, situaci navíc komplikuje »souboj čteček« a různých formátů,« opakuje již předestřené argumenty Zdeněk Fekar z řetězce Kanzelsberger.

Tuzemský trh tak brzy může ovládnout zahraniční konkurence, konkrétně slovenské knihkupectví Martinus plánuje v »blízké době« otevřít samostatnou sekci pro prodej v ČR. Ve své domovině prodává podle vyjádření Radovana Ščibranyho několik stovek elektronických knih týdně.

Čeští vydavatelé mají situaci ztíženou také legislativní překážkou. Elektronická kniha totiž na rozdíl od papírové verze není považována za publikaci, ale za software. Tudíž spadá do vyšší sazby pro odvod daně z přidané hodnoty (DPH).

»Měly by být zdaněny shodně,« myslí si Vladimír Pistorius ze Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Do roku 2013 se ale situace nezmění. »Vzhledem k tomu, že Česko směřuje k jednotné sazbě DPH, nemá smysl nyní prosazovat pouze přechodné přeskupování položek,« uvedl mluvčí ministerstva financí Jakub Haas.

Přitom právě nižší cena e-knih (i zařízení k jejich čtení) by podle respondentů květnového internetového výzkumu agentury Mediaresearch odbrzdila poptávku po tomto artiklu.

V současné době lze knihu ve verzi pro čtečku nebo tablet koupit přibližně za 30 až 60 procent papírového vydání. Například jeden díl trilogie Stiega Larssona je na pultech knihkupců za 349 korun, v regálech e-shopu ušetříte asi dvě stě korun.

Velký zájem především o levné knihy registruje také americký Amazon. Polovina z jeho deseti neprodávanějších titulů je dostupná za 0,99 dolaru (v přepočtu necelých 18 korun).

Vedle oficiálního samozřejmě bobtná i trh s nelegálně pořízenými kopiemi elektronických knih. Relativně malé soubory s e-knihami na rozdíl od filmů lze stáhnout za zlomek času, ve srovnání s hudebníky navíc spisovatelé nemají možnost přivydělat si živým vystupováním.

Proto začínají svá autorská práva bránit soudní cestou (viz článek Knižní pirátství je na vzestupu ).

První video-kniha

Řešením, jak zájem o tuzemskou produkci podpořit, může být i tvorba unikátních produktů s využitím nástrojů, které nabízí elektronická platforma.

V polovině srpna se na virtuálních pultech objevila první česká video-kniha. Tedy publikace, která vedle textu obsahuje i vložené krátké filmy.

Konkrétně se jedná o cestopis Afrikou na dohled mapující putování cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Jednotlivé kapitoly jsou uvozeny sekvencemi dokumentárního filmu, který byl v prvním vydání knihy přibalen jako doplňkové CD. Nyní si ho čtenář může na tabletu pustit ihned při čtení.

»Kdo se podívá za hranice, objeví, že interaktivní e-knihy tam již jsou funkční nabídkou. Když je o něco zájem venku, proč by nemohl být i doma?« pokládá řečnickou otázku autor knihy Michal Huvar.

Elektronická kniha v tomto zpracování připomíná multimediální vydání časopisů pro tablety, které se již neomezují pouze na text, ale pracují také s videem či aktivní grafikou a nabízejí čtenáři možnost si s obsahem »hrát«.

»Zájem o video-knihu byl enormní. Během prvních dní si ji stáhlo několik tisíc čtenářů,« uvedl Martin Lipert z portálu eReading.

Lze očekávat, že v budoucnu bude možné do čtečky spolu s vydáním knihy zakoupit i audio-vypravěče, který bude knihu předčítat. Obdobně jako to již dnes u vybraných článků nabízí britský týdeník The Economist ve vydání pro iPad.

Nárůst prodejů si nakladatelé slibují také od vydání odborných e-knih. Od léta jsou třeba publikace z Grada Publishing dostupné na webu knihkupectví eLibellus.

Postupně se rozšiřuje i nabídka poezie do čteček, naposledy vyšla například sbírka Jitky Srbové Někdo se loudá po psím.

Knihovny půjčují i čtečky

O osvětu čtenářů se snaží také veřejné knihovny. Mnohé z nich nabízejí k zapůjčení nejen elektronické knihy, ale i samotné čtečky.

De facto se však nejedná o zapůjčení. »E-knihy vydané v Městské knihovně v Praze vlastně nepůjčujeme, ale všem umožňujeme si je zdarma stáhnout,« vysvětluje mluvčí této instituce Lenka Hanzlíková.

Jedná se převážně o díla podle autorského zákona volná, tedy staršího data vydání. Čtenáři v katalogu o 195 položkách najdou například kompletní dílo Karla Čapka, Boženy Němcové nebo román Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.

Odlišně postupují regionální knihovny. Čtenářům půjčují nejčastěji čtečky s již nahranou sadou několika desítek e-knih. Vyplývá to z ankety mezi krajskými knihovnami, které týdeník Ekonom oslovil.

Zájem o zapůjčení čtečky je mezi lidmi veliký. »Jsou na ně stále rezervace. Máme jich k půjčení přes dvacet, podle typu je na ně až 10 rezervací,« podotýká Havelková a dodává, že mezi uchazeči nepřevládá žádná věková skupina.

Z tohoto údaje by se dalo usuzovat, že čtečky se již pomalu šíří ze skupiny technologických nadšenců do středního proudu společnosti.

»S přihlédnutím k vývoji na západních trzích se dá čekat prudký rozvoj e-knih i u nás,« odhaduje Fekar z knihkupectví Kanzelsberger. Vždyť Amazon v USA v květnu ohlásil, že již prodává více elektronických než papírových knih.

»Největší zájem o čtečky nás teprve čeká, možná již o Vánocích. Bude však záležet na nabídce knih,« doplňuje hlas prodejce Mall.cz Michala Gregorová.

Lukáš Rozmajzl

Vybavenost čtenářské komunity potřebnými přístroji je relativně veliká, zájem o české e-knihy ale minimální.

200 Kč
O tolik je levnější e-kniha Stiega Larssona oproti papírovému vydání.

Montáž: Radek Vondra

Související