Pařížská ulice v Praze jako centrum luxusu. Na volný obchod se čeká roky

Světový výrobce luxusních hodinek švýcarské značky TAG Heuer čekal tři roky, než se uvolnilo místo v přízemí jednoho činžovního domu v Pařížské ulici. Po světě má firma 105 butiků, jen sedm v Evropě - a jeden z nich je teď i v Praze.

»Jiná ulice ani nepřicházela v úvahu. V Pařížské je světová elita a luxusní značka jako TAG Heuer musí být mezi sobě rovnými,« tvrdí Martin Husár, vedoucí prodejny TAG Heuer. Ta se nachází u křižovatky se Širokou ulicí, přibližně uprostřed Pařížské. A právě úsek od Staroměstského náměstí k Široké patří k nejlukrativnějším.

Je tu největší seskupení turistů, a tudíž jsou zde nejvyšší nájmy za metr čtvereční počítané jedině v eurech, v korunách tady nikdo nepřemýšlí.

»Měsíční nájmy obchodů se pohybují v rozmezí 90 až 150 eur na metr čtvereční. U opravdu atraktivních menších jednotek mohou být i vyšší,« uvádí Filip Kolmer, senior konzultant oddělení maloobchodu společnosti Jones Lang LaSalle nabízející realitní služby.

Nájemce prostor tedy měsíčně zaplatí za metr čtvereční skoro čtyři tisíce korun. Za celý rok pak tato částka průměrně činí 30 tisíc korun.

Laciněji vyjde nájem v dolní části ulice směrem k Vltavě. Podle odborníků je ale jen otázkou času, kdy budou nájmy stejné v celé Pařížské, která měří přibližně 500 metrů.

Roste totiž zájem nejenom o tuto třídu, ale i o okolí, hlavně o ulice Široká a Dlouhá. »Podobnou situaci pozorujeme například i v Londýně, kde se oblast s luxusními obchody postupně rozšiřuje z Bond Street a New Bond Street i do ulic v blízkém okolí,« dodává Kolmer.

Praha jako Vídeň a Brusel

V Pařížské ulici se zkrátka soustředí největší luxus v Česku. Prosklenými výlohami s nejdražším oblečením, šperky a módními doplňky připomíná pařížské bulváry.

Podle letošní studie společnosti Jones Lang LaSalle, která analyzovala nejdůležitější evropské nákupní oblasti s přepychovými brandy, mají nejdražší ulice Londýn, Paříž a Moskva. Pětici ještě doplňuje Milán a Řím, Praha přitom obsadila 41. místo.

V pražské Pařížské sídlí aktuálně tři desítky luxusních značek. Pro srovnání: na pařížské Avenue Montaigne jich je přes 150. Praha se však s počtem značek může srovnávat například s Vídní nebo Bruselem. Překonala Amsterdam.

Průzkum tvrdí, že globální trh s luxusním zbožím se dostal z krize výrazně rychleji, než se očekávalo.

Pro český příklad zůstaňme v butiku TAG Heuer. Za čtvrt roku, co v Pařížské sídlí, jde průměrná cena prodaných hodinek neustále nahoru. Některé přitom v přepočtu vyjdou i na 2,3 milionu korun.

»Měsíčně prodáme tak 30 až 40 kusů hodinek,« prozrazuje šéf prodejny Husár. »Zhruba polovinu tvoří čeští klienti. Ze zahraničí převažují zákazníci z Číny, Indonésie, Ruska a Latinské a Jižní Ameriky, především z Brazílie, Argentiny a Mexika,« dodává.

Jen pro vyvolené

Vůbec první luxusní značkou v Pařížské byla firma s oděvy a doplňky Hermes, která tu otevřela butik už v roce 1997. O místě prý rozhodl přímo majitel Jean-Louis Dumas-Hermés, protože rodině se Praha líbila.

Následovala jedna z nejluxusnějších značek na světě Louis Vuitton, francouzská společnost proslavená kabelkami. Pamětníci doplňují, že už za socialismu sídlila v Pařížské kosmetika Christian Dior. Dnes už tam není, zato její oděvy a módní doplňky ano.

Byli to ovšem také čeští byznysmeni, kteří brzy pochopili jedinečné přednosti Pařížské. Například Tamara Kotvalová, exmanželka politika ODS Petra Bendla, představila v roce 1998 v Pařížské svoji společnost Carollinum a otevřela butik londýnské značky Alfred Dunhill. Dnes vlastní na této třídě čtyři obchody.

Prostory k podnikání se v Pařížské nenabízejí prostřednictvím inzerátů a nezíská je běžný zájemce »z ulice«.

»Většina nabídek probíhá neveřejně. Volné prostory se nabízejí pouze předem vybranému okruhu obchodníků. Na ty, které vlastní město, se vypisují veřejná výběrová řízení,« říká Kolmer z Jones Lang LaSalle.

Pařížská zaujala i Rothschildy

Domy, jejichž majitelem byl Magistrát hlavního města Prahy, byly prodány v rámci privatizace. Jejich počet úředníci odmítli týdeníku Ekonom sdělit. V současné době vlastní magistrát a Praha 1 především jednotlivé obchodní či bytové jednotky.

Poslední secesní dům, který byl zatím na prodej, získala italská společnost FIM Group od města před třemi lety. Letos v létě dokončila rekonstrukci za 70 milionů. V patrech o rozloze 1100 m² zachovala původní kanceláře a přízemí s prvním podlažím vyčlenila obchodům, což představuje přes 600 m².

Nájemníci nesou zvučná jména. Německá společnost Rimowa vyrábějící luxusní cestovní zavazadla nebo bankovní skupina Banque Privée Edmond de Rothschild Europe.

»S koupí jsme neváhali ani minutu,« přiznává Ilona Mančíková, obchodní ředitelka FIM Group.

Protože jde o developerskou firmu, nabízí se otázka, zda jen neinvestovala a zda nebude třeba objekt prodávat.

»Teď není naší strategií domu se zbavit. Ale co platí nyní, nemusí být v budoucnu. Kontaktují nás zájemci, že by dům koupili, ale teď to není aktuální,« míní Mančíková.

Obchodní a kancelářské prostory se v Pařížské ulici v podstatě neprodávají, na to je příjem z nájemného příliš lukrativní. A samotné domy? Samozřejmě také ne! Byť zájemci stojí v řadě.

»Majitelé jsou si vědomi hodnoty těchto nemovitostí,« míní Iva Nováková z rezidenčního oddělení Jones Lang LaSalle.

Kdyby se přesto jen teoreticky někdo chtěl zbavit slepice snášející zlatá vejce a prodával by rekonstruovaný dům v Pařížské s kancelářemi a obchody o rozloze 2000 m², mohl by požadovat minimálně 350 milionů korun.

Za pár let bude cena pochopitelně vyšší. Jde přece o VIP zónu, kde ceny neklesly ani v krizi.

Dosud jsou tu hlavně silné značky italské a francouzské módy, šperkařské a hodinářské luxusní evropské firmy. Chybí ovšem americká a britská móda a designéři.

Až uznají Pařížskou za vhodnou k ataku, budou muset slabší značky ustoupit. Možná ty největší světové špičky s přepychovým zbožím zatím odrazují mnohé nedostatky tohoto bulváru.

Kdo se prošel Pařížskou v poslední době, pravděpodobně zaznamenal velmi malé množství venkovních kavárniček i restaurací a naopak nepřetržitý řetězec parkujících aut na obou stranách ulice. Tak světová obchodní třída rozhodně nevypadá.

Až Praha vychytá i tyto nedostatky, má šanci posunout se trochu blíže k přepychovým ulicím Paříže či Londýna, kde jsou nájmy butiků až šestkrát dražší.

Marcela Honsová

INFOGRAFIKA: Nejdražší ulice v Praze (pro zvětšení klikněte na mapku)

První butik, který vítá návštěvníky na začátku Pařížské ulice u Staroměstského náměstí, patří značce Cartier s luxusními šperky. Poslední obchůdek naproti hotelu Intercontinental pak oděvům a kosmetice Hugo Boss. Mezi nimi leží téměř tři desítky luxusních prodejen, které platí ročně za metr čtvereční v průměru 30 tisíc korun.

Prostory v Pařížské se nenabízejí prostřednictvím inzerátů a nezíská je běžný zájemce »z ulice«.