Do zaječích už berou první studenti internátních středních škol a turistický ruch je na bodu mrazu. Tak vypadá Šluknovský výběžek na severu Čech týden po prvních demonstracích a po příchodu policejních posil.

Týdeník Ekonom zjistil při návštěvě Šluknovska i to, že prozatím ustal masivní příliv Romů z vnitrozemí, což byla spolu s nárůstem kriminality a násilí zřejmě hlavní příčina výbuchu hněvu obyvatel v tomto zapomenutém koutě České republiky.

Zatímco výnosný stěhovací byznys realitních bossů se může kdykoli znovu rozjet, strach rodičů z českého vnitrozemí poslat své děti na lesnickou školu do Šluknova anebo obavy turistů z oloupení při výšlapu poblíž Varnsdorfu tak rychle nezmizejí.

Ekonomické škody se teprve projeví.

Starosta bez parapetů

I proto mají pravdu někteří politici a politologové, kteří označili konflikt na Šluknovsku za jisté pokračování nedávných ničivých sociálních nepokojů v Londýně a Berlíně. Byť při pohledu zblízka rovnítko trochu kulhá.

Vidět je to už na dvou detailech. Zatímco v západoevropských městech se v noci majetek především bezhlavě ničil, na odlehlém Šluknovsku se za bílého dne krade.

Šéfům britské ani německé metropole se nic neztratilo, ale z domu starosty šestnáctitisícového Varnsdorfu Martina Louky zmizely měděné parapety. »Ukradli mi je. Tady ale mizí i kolejnice nebo kabely,« mává rukou.

Největší rozdíl oproti Londýnu a Berlínu vidí v tom, že s tamními útoky si podle něho poradí pružné soudnictví, zatímco ze Šluknovska je to k okresnímu soudu do Děčína padesát kilometrů.

»Je to i o psychologii. Mít tady tak institut městského soudce, to by byla vymahatelnost práva,« zasní se varnsdorfský starosta.

Přesto mají evropské i české nepokoje společné jmenovatele. Propukly v lokalitách, kde vedle sebe často konfliktně žijí různá etnika, kde lidi drží nad vodou štědré sociální dávky a kde je vysoká nezaměstnanost, především mládeže.

Okres Děčín, k němuž patří Šluknovský výběžek, byl letos v červenci s 13,7procentní nezaměstnaností na třetí příčce v republice. V samotném Šluknově nezaměstnanost činila dokonce 17,8 procenta a ještě horší to bylo v některých okolních menších obcích, například ve Starých Křečanech u Rumburka (25,9 procenta).

Pokud jde o Romy, jejich nezávislé iniciativy dokonce mluví až o 80-90procentní nezaměstnanosti.

Poválečný rozvrat

Neblahá situace na Šluknovsku má ovšem velmi specifické historické kořeny.

Ještě před sto lety patřil region (tehdy okres Rumburk), ležící v minulosti při staré císařské silnici z Vídně do Drážďan, k nejlidnatějším a průmyslově nejvyspělejším oblastem Rakouska-Uherska. V mnohatisícové aglomeraci na obou stranách česko-saské hranice vznikla spousta textilek a přádelen.

Varnsdorfu se tak přezdívalo »Malý Manchester«, Rumburku zase »Malá Paříž«. Výrazně zde převažovali Němci, Čechů tu v roce 1930 nebylo ani pět procent.

Po roce 1945 však došlo k vysídlení 90 procent německého obyvatelstva a z původního osídlení zůstalo jen 10 tisíc lidí. Dosídlení formou přistěhovalců z vnitrozemí ovšem dopadlo nevalně, takže dnes žije na Šluknovsku o 54 procent méně obyvatel než před válkou. Přičemž situace v méně průmyslové západní části území je ještě horší.

Na 355 kilometrech čtverečních výběžku je dnes jen 54 tisíc obyvatel, zatímco vrcholem byl rok 1910, kdy jich tu žilo 127 tisíc.

Jiný příklad: průmyslové město Velký Šenov mívalo za Rakouska-Uherska čtyři tisíce obyvatel, ale dnes jich má jen 1900.

Se začleněním početné romské komunity převážně ze Slovenska do vysídleného českého pohraničí si ovšem neporadil ani komunistický režim, přestože pro všechny zavedl pracovní povinnost.

Výsledkem byla devastace kdysi kvetoucích měst i obcí a demolice řady neobývaných objektů, což se režim snažil zakrýt mlčením a zapomněním.

 

Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 1. září, nebo pod odkazem níže:

Proč doutná Český "Londýn" - čtěte ZDE

Související