SPECIÁL
ANIMACE
Těsně před státním bankrotem: Takhle vypadá záchranný kruh Řecku spustit
Blogy
ANIMACE
Česko versus Řecko - Podívejte se, kde sžije lépe spustit

Obchody s Řeckem jsou jako olivy: malé, hořkosladké, ale věčné. Celkový obrat česko-řeckého zahraničního obchodu loni představoval zhruba deset miliard korun. Celorepubliková čísla nikoho neoslní, jednotlivé firmy si ale mohou slušně ukrojit.

»Obchod s řeckými firmami představuje zhruba čtvrtinu našeho obratu a činí bezmála 50 milionů korun ročně,« říká Pavel Skřeček, jednatel firmy PeMaP, která z Řecka dováží olivové oleje, těstoviny, džemy nebo citronové koncentráty.

I když se teď na Řecko většina Evropanů dívá s nedůvěrou, ve vzájemných vztazích firem se problémy helénské republiky výrazně neodrážejí.

V podstatě za všechny mluví Jaromír Šigut, jednatel firmy Inchroma, která dováží na český trh řecké nátěrové hmoty a brusiva. »Všechny spolupracující firmy jsou stoprocentně soukromé a žádná negativa aktuální krize se v nich zatím neprojevila a doufáme, že ani zásadně neprojeví. Naše vztahy jsou zatím stabilní bez avizování změny cen, dodacích lhůt nebo platebních podmínek,« říká.

Jeho slova potvrzuje i Matyáš Vitík z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu. »Řecko možná ztratilo svou prestiž ve finančních kruzích, na obchodní důvěře se to ale zatím neprojevuje,« uklidňuje. Jak dodává, čas k hodnocení nastane, až se všechna přijatá opatření řecké vlády promítnou do konkrétních tržních podmínek.

Aténská obchodní a průmyslová komora, nejvýznamnější obchodní komora v Řecku, se na letošní rok dívá s obavami. Pro maloobchodníky podle ní vypadá poněkud děsivě: banky zpřísnily kritéria pro půjčky a veřejnost zůstává skeptická, hlavně kvůli novým a vyšším daním.

Skromnější než dřív

Na skládání konečných účtů je sice možná brzy, ale už teď se dají vysledovat určité trendy. Asi největších změn doznává řecká obchodní nátura.

»Řekové se chovají skromněji než v minulosti, kdy jsem u některých měla pocit, že jejich podnikatelské kroky převyšují finanční možnosti firmy. Na druhou stranu dotační tituly EU byly nastaveny tak štědře, že bych si na jejich místě také rychle zvykla,« glosuje Hana Steinhauserová, vedoucí obchodního oddělení firmy Steinex, která do Česka dováží řecké potraviny a suroviny.

České firmy u svých partnerů zatím vážné problémy nevidí, občas ale pozorují drobné nepříjemnosti.

»Majitelé jedné řecké firmy jsou v dluzích, čímž ovlivňují i naše další řecké dodavatele. Ve svých aktivitách se ale omezují hlavně kvůli ekonomické krizi. Problémy s dodávkami ale nejsou nijak velké,« říká Radim Kavan, jednatel firmy Elvip, která v Řecku nakupuje látky a šicí nitě a jejíž roční obrat se pohybuje okolo dvaceti milionů korun.

Některé české firmy, zvlášť ty, které s Řeky neobchodují přímo, však události z poslední doby naplňují obavami. »Někteří naši tuzemští odběratelé nás kontaktují a žádají naši roční garanci stávajících cen a plynulosti dodávek,« uvádí příklad Šigut.

Pozdržené kamiony

Byť se soukromé společnosti protestů neúčastní, blokáda silnic státními zaměstnanci je přece jen může zdržet. Čeští byznysmeni ale tamní »stávkový folklor« berou s nadhledem.

»Co se týká včasnosti plnění dodávek, zatím jsme nezaznamenali žádné zásadní problémy. Menší zpoždění bylo způsobeno komplikacemi s dopravou omezenou stávkami,« říká Pavel Skřeček. »Některé naše kamiony byly zablokovány i několik dní,« dodává lakonicky.

Pokud dojde k výraznějším zpožděním dodávek nebo k problémům s fakturami, firmy se tím většinou nechlubí. Podobně i české velvyslanectví v Řecku se k takovým údajům dostává později.

»Nejčastěji až tehdy, obrátí-li se na nás firma s žádostí o pomoc při vymáhání pohledávky, popřípadě o radu, jak postupovat v případě nedodání zboží,« říká Vitík.

Opatření helénské republiky pro stabilizaci ekonomiky se kromě stávek odráží i ve zdražování. Nákupní cena pohonných hmot vzrostla o polovinu, zvýšily se ceny potravin, spotřebního zboží, cigaret i alkoholu. Stouply i daně z nemovitostí a rostou ceny energií.

Horší je krize globální

To se musí zákonitě projevit i na obchodu. České firmy si hromadně nestěžují, ale své řecké protějšky bedlivě pozorují. »Zaznamenala jsem tlak na snižování splatnosti dodavatelských faktur, dokonce i požadavek platby předem. Může to znamenat, že dodavatel nemá prostředky na profinancování zakázky. Od obchodních partnerů vím, že mají ztížené podmínky úvěrování firem. Dodací lhůty se ale zatím dodržují,« říká Steinhauserová.

Na řecko-české obchodní výměně se zatím více podepsala globální ekonomická krize. Celkový pokles obratu dosáhl loni meziročně sedmnácti procent. V řeckém tisku se uvádí, že loni zbankrotovalo zhruba deset tisíc malých firem, z nichž většina působila v maloobchodním sektoru.

Řecké firmy pod tlakem ekonomické krize ale jednají stejně jako české. »U větších firem byla pozastavena další expanze. Na druhou stranu menší firmy mohou tuto skutečnost vidět jako příležitost díky své větší flexibilitě,« konstatuje Skřeček.

Prioritou firem je pak udržet si zákazníky a s tím spojené obraty. »Vzhledem ke všeobecné krizi bylo třeba naplánovat spíše snížení výdajů a "řecká krize" na tyto plány žádný zvláštní vliv nemá,« říká Renata Ptáčková, finanční ředitelka společnosti Chipita CZ.

Mateřskou společností její firmy je řecká Vivartia. Ze strany matky nepozoruje česká Chipita žádné změny ve spolupráci. Z jejich výrobků je známá například řada potravin 7 Days. »Zákazníci vnímají značku našich výrobků pozitivně, není pro ně podstatné, kde má mateřská společnost sídlo,« dodává Ptáčková.

Konfrontace není vítána

Společnosti, která by o vstupu na řeckou půdu vyjednávala bez znalosti prostředí, by postřehy zkušenějších firem mohly znít trochu fantasticky. Zvlášť když by zjistila, že i nyní jsou Řekové schopni odmítnout spolupráci, i kdyby pro ně byla výhodná a bez rizika. Rozhodují se spíše emocionálně.

»Obchodní podmínky se u řeckých firem mění neustále, bez ohledu na krizi. I když jste platící zákazník, neznamená to, že si můžete diktovat podmínky,« říká Hana Steinhauserová.

Vyjednávání je podle ní v národu zakódováno od starověku. Řečtí obchodníci nemají rádi konfrontaci.

»Na druhé straně, pokud si vás oblíbí, chovají se nesmírně přátelsky. Mnohokrát jsem byla na svatbách, křtinách i rodinných oslavách. Rodinný koncept je znát v celém spektru obchodu i služeb,« uzavírá Steinhauserová.

Jakub Křešnička

17 procent
O tolik klesl obrat obchodů Česka a Řecka v roce 2009.

České firmy u svých řeckých partnerů zatím vážné problémy nevidí. Občas jen pozorují drobné nepříjemnosti.

Související