Levné exportní úvěry s pevnou úrokovou sazbou by měly od září nabízet i komerční banky. Je to proto, že státní pokladna bankám úrokové rozdíly mezi zvýhodněnou a běžnou sazbou dorovná. Dosud čerpala tuto výhodu od státu pouze Česká exportní banka.
Komerční banky v čele s ČSOB několik let prosazovaly možnost zapojit se do exportního financování firem se státní podporou, ale výsledek jejich práce se dostavil v nejméně vhodnou dobu. Jejich lobbing proto slaví trochu podivný úspěch.

Doba změně nepřeje
Tím, jak se ekonomika zemí, do nichž směřuje většina českého exportu, propadla do recese, výrazně poklesl objem zakázek vývozců. A tím i zájem o exportní financování. Spuštění celého systému přitom čeká už jen na vyhlášku ministerstva financí, protože příslušnou novelu zákona již schválily sněmovna i senát.
Norma především určí způsob dorovnávání úrokových rozdílů mezi bankami a státem.
"Kromě toho, že banky jsou proti rozhodující části exportních rizik (komerčních a politických) pojištěny u EGAP, nová právní úprava jim umožní další podstatné riziko - úrokové - přenést na státní rozpočet. Jde o skutečný systémový krok k podpoře exportu," uvedl k novým změnám prezident České bankovní asociace Josef Tauber.
Připustil ale, že současná situace exportnímu financování příliš nepřeje. "Sice se jedná o potěšující informaci, nicméně v současné situaci asi tento krok nepřinese na trhu žádné závratné změny," říká i Irena Zatloukalová, mluvčí Československé obchodní banky.
Jak je s pracemi daleko ministerstvo financí? "Na vyhlášce se pracuje. Bude obsahovat technická pravidla, ale také stanoví výši marže bank. Nyní probíhají jednání ministerstva financí se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu a komerčních bank," uvedl Jakub Haas z tiskového odboru ministerstva.
Po zveřejnění vyhlášky budou moci komerční banky do své nabídky zařadit levné úvěry pro exportéry prakticky ihned.
Tím se pro firmy, které usilují o vývozní úvěry se státní dotací, výrazně rozšíří nabídka. Kromě budovy České exportní banky v pražské Vodičkově ulici budou mít k dispozici paletu poboček ostatních bank.

Banky jsou připraveny
"Vzhledem k tomu, že podíl firemních zákazníků naší banky z řad exportérů je značný a jejich vývozní aktivity se snažíme maximálně podporovat, dotýkají se nás tyto změny pravidel ve velké míře a samozřejmě se snažíme být připraveni na jejich bezodkladnou aplikaci do praxe," říká Pavel Vlček, mluvčí Citibank.
Připouští ale, že objem takto podporovaných úvěrů je v následujícím období velmi těžké určit. "Záleží na globálním vývoji ekonomiky, jejíž stav má na oblast exportu přímý vliv. Obecně však platí, že nejméně padesát procent objemu financování poskytnutého Citibank malým a středním firmám souvisí se zahraničním obchodem včetně exportu. Jsme připraveni tento systém aplikovat na každý exportní úvěr, na který tuto podporu bude možné získat," říká Vlček.
"Novela zákona začne platit, jakmile budou vyhlášena administrativní pravidla systému výpočtu dorovnání úroků a systém administrace tohoto dorovnávání. Konkrétní podobu tohoto programu proto vytvoříme, jakmile bude k dispozici příslušná vyhláška ministerstva financí," dodává.
"Jsme připraveni zareagovat," potvrdila i Kristýna Havligerová z tiskového odboru České spořitelny. "Fixní úrokovou sazbu budeme poskytovat ke stávajícím produktům, jimiž jsou různé typy exportních úvěrů, protože ty již byly koncipovány tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám firemních klientů," vysvětlila. Rychle se chopit příležitosti je připravena i Komerční banka.
"Na přípravě pracujeme. Jakmile bude vydána prováděcí vyhláška, chceme být připraveni tyto obchody financovat," říká její mluvčí Monika Klucová.

V unii už to platí
Jak by nový model exportního financování mohl fungovat? Dnes získávají firmy státem dotované, tedy úrokově zvýhodněné úvěry pouze od státní České exportní banky.
Tento systém státní podpory bude doplněn o model dorovnávání úrokových rozdílů u exportních úvěrů komerčních bank. Těm uhradí rozdíl v úrocích, za které by běžné exportní úvěry poskytovaly, stát, respektive vybraný administrátor. V malé míře existuje něco podobného už nyní.
Komerční banky totiž mohou v současnosti poskytovat klientům zvýhodněné exportní úvěry přes refinanční služby od České exportní. Poskytnutý úvěr se zvýhodněnou sazbou jim totiž ČEB vlastně přefinancuje. Od roku 1996 poskytla bankám na těchto službách celkem zhruba patnáct miliard korun. Pro srovnání - celkem ČEB financovala exportní úvěry v hodnotě přes 200 miliard korun.
Úrokové rozdíly se bankám dorovnávají ve většině zemí Evropské unie. Systém je založen na tom, že komerční banky poskytují exportní úvěry za sazbu stanovenou na takzvané bázi CIRR.
Stát jim z rozpočtu v pravidelných, zpravidla šestiměsíčních intervalech vyplácí rozdíl mezi náklady na získání zdrojů na peněžním trhu zvýšenými o marži (tu stanoví výše zmíněná vyhláška) a sazbou stanovenou na bázi CIRR, za kterou byl poskytnut exportní úvěr.

Pevná úroková sazba
Je-li tento rozdíl v některém období záporný, poskytovatel úvěru naopak rozdíl do rozpočtu odvede. To znamená, že po celou dobu úvěrového vztahu dlužník hradí pevnou, státem intervenovanou úrokovou sazbu. Také marže se po celý čas nemění.
CIRR je pevně určenou sazbou, kterou pravidelně každý měsíc stanovuje OECD. Jedná se vlastně o limit pro maximální státní podporu exportního financování, nejnižší úrokovou sazbu, za niž mohou banky takový úvěr poskytnout. OECD ji stanovuje k patnáctému dni každého měsíce, a to celkem v patnácti světových měnách. Kupříkladu pro českou korunu činila v červenci 5,3 procenta.
Výhodou nového systému je, že banky si finanční zdroje na tyto úvěry budou opatřovat samy. Nebude tedy nutné, aby stát dále zvyšoval objem záruk na obstarání finančních zdrojů České exportní banky.
Podle názoru komerčních bank je administrace úrokového dorovnání poměrně jednoduchá, nenáročná na finanční zdroje a personální kapacity. Provádět by jej měla velmi pravděpodobně Česká exportní banka.
Úvěrové portfolio České exportní banky ke konci minulého roku dosahovalo celkové výše 32 miliard korun. Základní kapitál ČEB byl letos navýšen ze dvou na necelé tři miliardy korun.

Martina Martinovičová

Na co se poskytují exportní úvěry
- Na financování výroby pro vývoz
- Na financování investice v zahraničí

32 miliard korun
půjčila loni Česká exportní banka firmám na vývoz se státní dotací.

Související