Výsledky lednového růstu cen analytiky překvapily. A to nejen v České republice, ale i v dalších zemích, kde jsou jasná konečná data o inflaci.
Vyplývá z toho jediné: potvrdilo se, že období nízkého růstu cen skončilo. Centrální banky mají navíc dost svázané ruce v boji s růstem cen. Americký Fed se snaží podpořit ekonomiku snižováním úrokových sazeb, takže na protiinflační politiku nemá čas, chuť ani odvahu. Evropská centrální banka ponechává sazby stabilní v situaci, kdy permanentně vyhrožuje jejich růstem z důvodu vyšších cen. Po posledním jednání na počátku února dokonce analytici usoudili, že ECB chystá po vzoru Ameriky snížení sazeb, ta to však vyvrátila. Zvýšení a tím pádem boj s inflací ale také není na pořadu dne.
Analytici Danske bank předpokládají, že v červnu začne Evropská centrální banka snižovat úrokové sazby. V průběhu následujících dvanácti měsíců by měly sazby klesnout ze současných čtyř procent na 3,25 %. Důvody pro tato očekávání jsou následující: Horší prognóza ekonomického vývoje v USA a slabý výkon evropské ekonomiky. Dřív než v červnu se ale poklesu úroků v Evropě nedočkáme, ECB stále straší rostoucí inflace.
Jediný, kdo zvedá sazby, je Česká národní banka, která minulý týden zvýšila základní úrok ze 3,5 % na 3,75 %. Analytici ale očekávají, že tento růst bude pro letošek poslední.
Navíc sazby v ČR jsou stále nízké nejen ve vztahu k Evropě, ale i v poměru k inflaci. Za standardních okolností by měly úroky kopírovat inflaci či být mírně nad ní. V současné době ale inflace v lednu vyskočila na neočekávaných 7,5 procenta, takže úrokové sazby jsou zhruba o polovinu nižší. V prosinci ještě ceny stouply o 5,4 procenta. Lednový růst byl nejvyšší od listopadu 1998. Míra inflace předčila očekávání ekonomů, kteří odhadovali zrychlení kolem 6,5 procenta.
Ani v ostatních zemích není situace lepší. Slovensko, které kvapem míří do eurozóny, vykázalo za leden inflaci ve výši 3,8 %, což je nejvíc za poslední dva roky. A vývoj cen by mohl být příčinou - v tuto chvíli zřejmě jedinou - pro nepřijetí Slovenska do eurozóny. Zatím mají Slováci šanci, ministři financí Evropské unie odsouhlasili hodnocení slovenského konvergenčního programu. Hodnocení ale nevyznívá příliš dobře, jeho největším poselstvím je varování před růstem tlaků na výši spotřebitelských cen.
Ceny také kvapem rostou i v pobaltských zemích, které už nemají jasně stanovené datum zavedení eura a s ohledem na vývoj cen si ještě pár let počkají.
Analytici však uklidňují, že vzestup inflace má být dočasný. A to celosvětově. Slabý kurz dolaru dokáže přibrzdit dovozovou inflaci. Navíc se očekává, že centrální banky neustoupí od měnové politiky inflačních cílů, která v poslední dekádě dokázala celosvětově zkrotit inflaci na jednociferné hodnoty.

Julie Hrstková

(Další informace)

70inflace.gif

Související