Přírodovědcům je již celá staletí jasné, že svět je složitější, než se běžně připouští. Také sociální a humanitní vědy začínají chápat, že na světě je příliš mnoho polopravd a protikladů. Proto je nezbytné pochybovat o všem, co se dosud považuje za pravdivé a uplatňovat zcela nové myšlenkové přístupy. A to platí i v managementu.

Složitost světa je i v tom, že příliš mnoho společenských a hospodářských vývojových trendů a změn přímo působí na podnikatelskou činnost a na získávání znalostí. Dosavadní myšlenkové přístupy a pojetí světa se otřásají stále více v základech.

HLEDÁNÍ FAKTORŮ PODNIKATELSKÉHO ÚSPĚCHU

Na podnikatelské aktivity a získávání znalostí působí nesčetné společenské a hospodářské vlivy. K tomu, aby se organizace nenechala zahltit informacemi a znalostmi se doporučuje, aby se dokázala odpoutat od tuhých organizačních struktur minulosti, aby vystrčila antény na příjem informací a podnětů z vnějšího prostředí a začala podporovat a využívat neformální sítě vztahů. Pro-blémem je, jak toho dosáhnout.

V hledání faktorů podnikatelského úspěchu jsme se dostali sice kupředu, ale ve skutečnosti tyto faktory stále ještě neznáme. Ví se snad jen to, že rozhodující pro podnikatelský úspěch je vysoká míra přizpůsobivosti, která zahrne i strategické procesy, přičemž stabilitu a efektivnost budeme muset pochopit novým způsobem.

Podnikový svět je stále složitější, mj. i proto, že podniky vstupují do strategických aliancí, a to i s partnery z oblastí mimo hospodářskou sféru. Navíc celé části podniků mění svoji geografickou polohu a práce tak nabývá v rostoucí míře virtuální charakter. Také elektronické transakce ovlivňují a mění formy spolupráce mezi lidmi a podniky.

Příval informací a znalostí v globálně propojeném světě staví před manažery aktuální otázky:

- Kde a jak nejlépe, tj. rychle a efektivně, získám relevantní informace, které potřebuji ke své práci?

- Jak spolehlivá je tato informace?

- Jedná se o polopravdu/poloznalost?

- Co z toho je skutečně nové?

- Co z toho je pro firmu skutečně důležité?

Ještě náročnější než získávání znalostí je zpracování znalostí v rámci celé organizace. Aby se toto mohlo dařit, je nutné brát v potaz kromě projevených vývojových trendů také závěry z vědeckých disciplín.

Co všechno tento požadavek obnáší lze ukázat na následujících třech ústředních bodech:

1. NOVÉ ZPŮSOBY MYŠLENÍ

Kdo mluví o úspěchu firmy, měl by víc přemýšlet o tom, jak tento úspěch vlastně vzniká. Tím se dostávají do popředí zejména tyto otázky:

V čem spočívá podnikatelská výkonnost?

Jak vznikají konkurenční výhody?

Tento způsob myšlení je nutné použít i na dlouhodobé cíle a hodnoty. Pro strategii, strukturu firmy a její kulturu to znamená přehodnotit dosavadní cíle.

- Strategie: Jde o popis strategických účinků, nikoli ideálních stavů.

- Struktura: Procesní pohled na organizaci a její pružnost, pohyblivost místo tuhých pravidel a struktur.

- Kultura: Kulturu firmy je třeba chápat jako stabilizující "software " podnikatelství a nejen jako něco nedůležitého, co ve firmě také existuje.

Proto je nutné pravidelně zpochybňovat jak cíle firmy, tak cesty k těmto cílům, jak ukazuje tento příklad:

Jedna firma se rozhodla přezkoumat řadu let používaná kritéria k hodnocení úvěrové bonity svých klientů. K tomu byla použita metoda plánované chyby. Dosavadní kritéria nebyla přitom použita nebo byla použita jinak, jiným způsobem. S překvapením se v této firmě zjistilo, že velká část dosavadních znalostí v této oblasti je chybná. Přizpůsobení kritérií vyvolalo masivní a opakující se roční úspory.

Dalším klíčem k trvalé podnikatelské úspěšnosti je kreativita. Ta se projevuje ve zpochybňování dosavadních předpokladů, v neobvyklých řešeních, v nové definici pojmů a jevů. Také je ale třeba nalézt cesty, jak kreativitu ve firmě probudit. Vnější kontakty jsou z tohoto pohledu důležité. Tabu nesmí zůstat ani specificky lidské vlastnosti jako je touha po moci a různé nedokonalosti člověka. Je třeba však varovat před recepty úspěchu.

Nově je třeba také přemýšlet o inteligenci úspěchu, která obsahuje analytickou, kreativní a praktickou část. Ta poslední bohužel v praxi často přichází zkrátka. Praktickou inteligenci je třeba podporovat ve školách i v podnicích, neboť na řízení není důležitá analýza, nýbrž syntéza. Jinak vyjádřeno jde o spojení znalostí a schopností s ohledem na podnikatelské cíle firmy.

2. SPOLEČNÉ UČENÍ

Organizační učení neboli učení celé organizace je složitý úkol, v němž je často obsažen enormní potenciál zlepšení. K dosažení zlepšení je nutné, aby základní podnikatelská myšlenka byla dobře známá všem, kteří k firmě patří. V praxi tomu tak často není. V důsledku toho přichází spousta energie nazmar a znalosti nelze účinně dodávat a využívat.

3. SÍTĚ VZTAHŮ

V dnešní znalostní éře se formální hierarchické struktury stále více nahrazují neformálními strukturami jako jsou například virtuální týmy a projekty. Při budování sítí vztahů nového typu se stále více uplatňují kompetentní lidé z neformálních, na podnicích nezávislých struktur. Takoví lidé dokážou vystopovat hledané znalosti a schopnosti i jejich nositele, ať to je uvnitř firmy nebo spíše v sítích nezávislých na firmě.

Neformální sítě nabízejí tři výhody:

- Výměnu privátních (důvěrných) informací.

- Přístup k nejrůznějším schopnostem.

- Získání moci.

Sítě určují, které myšlenky se budou realizovat, jaké nové medikamenty se budou pacientům předepisovat a kteří inženýři vytvoří velké vynálezy. Výměna důvěrných informací je postavena na vzájemné důvěře a přináší firmě důležitou dodatečnou znalost nebo dokonce znalostní náskok před konkurencí.

Přístup k nejrůznějším schopnostem a znalostem vede přes hranice firmy ven a směřuje k interdisciplinárnímu přístupu k práci orientovanému na budoucnost. Dříve bylo získávání a posilování moci spojeno s kariérním pohybem po hierarchickém žebříčku směrem nahoru. Dnes získávání a posilování moci očividně vede přes neformální sítě přesahující hranice firmy.

Schiller, R.: Über den Umgang mit Wissen in der Wissensgesell-schaft. io new management 9/2007, s. 30 - 32; výtah

- ná -

Související