Evropou obchází strašidlo hypoteční krize. Od Londýna až po Prahu se centrální bankéři připravují na dopady amerického exportu rizikových dluhopisů, problémů bankovního sektoru a následného propadu hospodářství.
Národní banky sice cílí inflaci, ale jako hlavní problém se čím dál víc jeví stav ekonomiky jako celku. Inflace sice v některých zemích hrozí, ale asi méně než ostatní problémy. Bankéři proto změnili rétoriku a snižují sazby. Nebo se k tomu aspoň chystají.
Minulý týden přistoupila zcela neočekávaně k poklesu úroků Bank of England. Pokles o čtvrt procentního bodu na 5,5 procenta je možná na první pohled symbolický, vzhledem k tomu, že šlo o neočekávaný krok a navíc první po dvou letech, jde ale o důležitý signál do budoucna. Analytici jsou přesvědčeni, že snižování úroků bude pokračovat, cílovou hranici vidí někde na úrovni čtyř procent. Banka tento obrat měnové politiky zdůvodnila obavou z poklesu ekonomiky. Doposud se britské hospodářství vyvíjelo velmi slušným tempem, tahounem ale byly především finanční služby, které ovšem hypoteční krize výrazně přibrzdila. A tak se letos očekává zpomalení ekonomiky Velké Británie na tři procenta a v roce 2008 na dvě procenta.

Obavy, jak ekonomika vlastně zareaguje na problémy ve finančním sektoru, doprovázely i jednání Evropské centrální banky. Ta podle očekávání nechala úroky na čtyřech procentech. Její šéf Jean-Claude Trichet navíc upozornil, že se nedá očekávat pokles sazeb - diskuse prý probíhala v duchu ponechání či zvýšení úroků, o snižování řeč nebyla. Důvodem je i nová inflační prognóza, z níž vyplynul růst cen - příští rok by se průměrná inflace spotřebitelských cen v eurozóně měla zvýšit na 2,5 procenta z letošních očekávaných 2,1 procenta. Až pro rok 2009 Evropská centrální banka předpovídá pokles na 1,8 procenta. V předchozí prognóze ze září očekávala pro letošní i příští rok průměrnou inflaci rovná dvě procenta.
Předpověď hospodářského růstu eurozóny ECB pro příští rok snížila na dvě procenta ze zářijového odhadu 2,3 procenta. Pro rok 2009 však očekává mírné zrychlení na 2,1 procenta. Nové údaje nejsou příliš povzbudivé a nedávají měnové politice jednoznačný směr. I proto Trichet upozornil na to, že inflace roste a úroky možná v budoucnu také. Analytici ovšem předpokládají, že Trichetovi silná rétorika dlouho nevydrží a příští rok v létě úrokové sazby spadnou pod současná čtyři procenta.

Pokles úroků se očekává i v Americe, kde má Fed plné ruce práce se záchranou následků krize na trhu rizikových hypoték. Tu mimo jiné zřejmě zažehná i plán americké legislativy na zmrazení hypoték. K tomu ovšem bude potřeba podpora hospodářství a tím pádem i pokles sazeb - ze současných 4,5 možná až na 4 procenta.
Jediný, kdo hrozí růstem úroků, je tak Česká národní banka. Je ale fakt, že ta zatím drží úroky nejníž v Evropě - na 3,50 procenta. Ovšem tato nízká hladina tady už asi dlouho nebude.

Julie Hrstková

Související