Banka vám nepůjčí, my ano. Ale draho. K firmám, které nabízejí podobné půjčky, patří i Finpomoc. Ta čelí (viz Ekonom č. 14 a 18) trestnímu oznámení od Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) kvůli možné lichvě, podvodu, nebo zločinnému spolčení. Jednatel Finpomoci Tomáš Šupa Ekonomu sdělil, že firma názor SOS nesdílí a postupuje podle smluv a platného práva.

SOS VADÍ ÚROK, který si Finpomoc účtuje. V úvěrové smlouvě, kterou Ekonom získal bez osobních dat klienta, činí roční procentní sazba nákladů (RPSN) 93,57 %. Tolik by tedy platil klient na úrocích v přepočtu za rok. Janu Šulcovi z SOS vadí i jiné nesrovnalosti, které vedly k trestnímu oznámení. Finpomoc podle poškozených klientů inkasovala peníze záměrně pozdě a za to je pokutovala. Úvěr mají splácet do 15. dne v měsíci, první splátka je již pátého. Stačí se přehlédnout a klient má potíže. Způsob, jak je podle smlouvy aplikováno rozhodčí řízení, může navíc podle SOS představovat zločinné spolčení.

Podle jednatele Šupy Finpomoc o trestním oznámení SOS oficiálně neví. Nejde o první případ. Předchozí trestní oznámení byla jako neodůvodněná odložena. Firma přitom vychází z platné smlouvy a zákonů.
"Bohužel nemáme k dispozici "vaši" verzi smlouvy a tak se k ní nemůžeme vyjádřit," uvedl dále Šupa. Připustil ale, že firma v ČR používá RPSN činící 93,57 % a pokládá je mezi nebankovními subjekty za adekvátní. S tím, že renomované zahraniční společnosti pracují na českém trhu řadu let s násobným navýšením, než umožňuje klientům Finpomoc.

Inkaso 0,5 % z dlužné částky za každý den z prodlení prý firma vůči klientům nikdy neuplatnila. Šupa také tvrdí, že firma klienty při podpisu smlouvy řádně informuje o rozhodčí doložce a na řešení sporů v rámci rozhodčích řízení nevidí odborná veřejnost nic nestandardního. Společnosti pracující s velkým počtem klientů podle něj státní orgány nabádají, aby používaly kvůli přetížení obecných soudů rozhodčí či arbitrážní soudy. Každý partner Finpomoci si může smlouvu důkladně prostudovat i doma.

NENÍ ALE REALITA TROCHU JINÁ? Účastníci odborného semináře o rozhodčím řízení se shodli na tom, že pro spotřebitelské úvěry není vhodné. V Rakousku musejí být například klienti přesně informováni o významu rozhodčí doložky. Platí to i u Finpomoci?

Snaha Ekonoma získat od Finpomoci úvěrovou smlouvu k prostudování doma byla marná. V té, kterou získal elektronicky od Šupy, chybí RPSN i další konkrétní data. To je na jednu stranu logické. Bez těchto informací je ale "domácí studium" zbytečné.
Jak posoudí trestní oznámení SOS na Finpomoc orgány činné v trestním řízení? Sdružení chce podat na firmu za její (údajně poškozené) klienty i hromadnou žalobu.

Byznys je byznys. Není ale možné řídit se příkladem Polska? To pod tlakem katolíků - lichva je nemravná - po diskusích přijalo zákon, který omezil maximální úrok u půjček na čtyřnásobek základních sazeb. Nyní se tak měl pohybovat nejvýše kolem 17 %. V ČR jsou úroky nižší. Nemusíme zcela kopírovat našeho souseda, proč se jím ale neinspirovat?

Zákon zatím pokládá lichvu za postup, kdy někdo zneužívá něčí tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti či rozrušení. Za to mu hrozí dva roky či peněžitý trest, a pokud tímto činem získá značný prospěch, šest měsíců až pět let.
Dokázat něco takového je ale obtížné. Úroky se samozřejmě mají platit. Ve hře je ale jejich výše. Což neplatí jen pro Finpomoc, která tvrdí, že nic neporušuje. Není jediná, koho chce Sdružení obrany spotřebitele přimět k nápravě.

František Mašek

Související