Ke zvyšování efektivnosti výrobního systému a udržení konkurenceschopnosti podniku existuje v současnosti mnoho přístupů. Jedním z nich je projekt zavádění TPM - MPM (Total Productive Maintenance - MultiProcesses Management).

Tento projekt vychází z filozofie TPM doplněný o praktické zkušenosti za posledních osm let. Hlavní důraz je kladen na výrobního manažera a manažera údržby, kteří odpovídají za zhotovení výrobků v požadované kvalitě a množství na základě požadavků zákazníka při optimálně vynaložených nákladech. Aby se toho dosáhlo, je třeba dnešní prosperitu společnosti prodloužit dlouhodobým a nepřetržitým logistickým řetězcem smysluplných výrobních a manažerských rozhodnutí přijímaných ve správné chvíli a na správném místě. Rozhodnutí musejí být účelově orientovaná ke zvyšování celkové efektivnosti výrobního systému a zvýšení produktivity v podniku.

CO ZNAMENÁ TPM?

Autorem systému TPM je Seichi Nakajima, který postupně v 50. a 60. letech studoval systémy pro preventivní údržbu (Preventive Maintenance) v USA a Evropě. Svoje poznatky zpracoval v komplexním návrhu, který pracovně nazval Total Productive Maintenance - totálně produktivní údržba. V roce 1971 zavedl Nakajima tento systém do japonských podniků.

TPM je soubor aktivit zahrnujících všechny útvary podniku s cílem:

vytvořit strukturu podniku, která zajistí maximální efektivnost výrobního systému,

eliminovat poruchy, chyby a další ztráty na zařízeních,

postupně zvyšovat efektivnost zařízení,

zlepšovat zisk firmy,

vytvořit vyhovující pracovní podmínky,

motivovat a zapojit pracovníky na všech úrovních - od dělníků po top management.

Totálně produktivní údržba se orientuje na zapojení všech pracovníků do aktivit, které směřují k minimalizaci neshod a zmetků. Jde rovněž o překonání tradičního dělení lidí na "pracovníky, kteří pracují na daném stroji a pracovníky, kteří ho opravují". Vychází se z toho, že pracovník, který obsluhuje stroj, má šanci zachytit abnormalitu ve své práci a případné zdroje budoucích poruch zařízení, a to prostřednictvím provozních týmů TPM na pracovištích. Podstata metody TPM spočívá v dosahování lepšího využití strojů a zařízení prostřednictvím autonomní údržby, resp. zkvalitněním práce údržby. Při práci se využívá filozofie GEMBA - řešení problémů pracovníky přímo na pracovišti prostřednictvím týmových setkání (viz MŘ č. 1/2006, s. 33).

Zavádění TPM musí vycházet z dlouhodobého projektu, z jasně definovaných ročních plánů a jejich rozpracování na dílčí aktivity pro každý provoz, vedené provozními koordinátory. Celý postup zavádění TPM musí mít formu projektového řízení (viz též MŘ č. 5/2002, s. 22 - 26).

Základními pilíři TPM jsou: hodnocení efektivnosti strojů a zařízení, preventivní údržba, plánovaná údržba, zlepšování strojů a zařízení a trénink pracovníků.

PŘÍNOSY Z TPM:

- snížení nákladů na údržbu - udržování, opravy, energie,

- zvýšení dostupnosti a pohotovosti zařízení,

- zvýšení celkové efektivnosti zařízení - produktivity na pracovníka, přidané hodnoty na pracovníka,

- zvýšení kvality - snížení reklamací zákazníků,

- snížení poruch a prostojů - snížení rozpracované výroby,

- zvýšení bezpečnosti práce - snížení počtu úrazů,

- zvýšení podnikové kultury - zvýšení počtu podaných návrhů.

FILOZOFIE TPM - MPM

Filozofie totálně produktivní údržby a multiprocesního řízení je založená na principech TPM a zvyšování celkové efektivnosti zařízení. Je dopracovaná o identifikaci 16 velkých ztrát ve výrobním systému s následným doporučeným postupem aplikace metod a nástrojů průmyslového inženýrství. Cílem je zvyšování nejen efektivnosti zařízení, ale celkové efektivnosti podnikových procesů.

Filozofie TPM - MPM je budovaná na těchto pilířích:

základem je týmová práce, řízení podle cílů,

změna systému motivace a odměňování,

hodnocení celkové efektivnosti systému,

autonomní údržba,

plánovaná údržba na základě požadované pohotovosti zařízení,

preventivní a prediktivní údržba na základě výrobního plánu,

nové zařízení/LCC - neustálé zlepšování technického stavu zařízení, minimalizace nákladů na opravy a udržování během celého životního cyklu zařízení,

kvalita, bezpečnost a EMS (environmentální systém řízení) - všechna zlepšení musí být v souladu se současným zvyšováním kvality, bezpečnosti a ochrany životního prostředí,

materiálový tok - mapování materiálových toků a procesů s nimi souvisejících,

neustálé zlepšování procesů,

vzdělávání a trénink - změna systému vzdělávání z filozofie školení na trénink praktických manažerských a technických dovedností formou jednobodových lekcí.

Předpokládané přínosy dosahované průběžně během projektu:

- snížení výrobních nákladů,

- snížení materiálových nákladů,

- snížení nákladů na údržbu - udržování, opravy, energie,

- zvýšení produktivity podniku - zvýšení tržeb,

- zvýšení přidané hodnoty na pracovníka,

- zvýšení kvality - snížení reklamací zákazníků,

- snížení zásobovacích nákladů a rozpracované výroby,

- zvýšení bezpečnosti práce - snížení počtu úrazů,

- zvýšení podnikové kultury - zvýšení počtu podaných návrhů.

Podstata metody TPM - MPM spočívá v dosahování lepšího procesního řízení prostřednictvím multiprocesních týmů, které se orientují na odstraňování 16 velkých ztrát ve výrobním systému (Kobetsu).

Předpokládaná doba zavádění systému TPM - MPM je minimálně dva roky. Závisí to však na vybudovaném systému TPM, který je základem.

MANAGEMENT KONFIGURACE ÚDRŽBY

Je-li využito projektové řízení při zavádění TPM a TPM - MPM, dosahuje se přínosů už při zahájení projektu a trvá to minimálně ještě jeden rok. Postupně však projekt ztrácí na vážnosti u vrcholového managementu, protože přicházejí "nové zázračné projekty". Proto vzhledem ke konkurenčnímu prostředí se musí projekt TPM - MPM konfigurovat na základě požadavků akcionářů a trhu. Projekt nemůže být statický, ale musí se využít dynamického přístupu k dosažení požadavků konkurenčního prostředí - management konfigurace údržby (Configuration Managemetn of Maintenance - CMM).

Základem CMM je definování klíčových indikátorů (KPI's) hodnocení údržby, přístupy používané pro možnost konfigurace funkčních a kvantifikovatelných znaků položek konfigurace údržby, včetně dokumentů k identifikaci odchylek klíčových indikátorů.

Postup zavedení managementu konfigurace údržby:

1. Definování politiky a postupů pro management konfigurace údržby.

2. Definování požadavků na nástroje identifikace odchylek vůči stanoveným cílům konfigurace údržby.

3. Definování požadavků na řízení konfigurace údržby projektu.

4. Definování požadavků na vykazování stavu konfigurace údržby.

5 Definování požadavků na audity konfigurace údržby.

Cílem managementu konfigurace údržby je systematická koordinace projektu TPM - MPM po dosažení částečných cílů projektu, vyhodnocování a schvalování. Rozšiřování všech pozitivních změn v podniku a dozor nad všemi schválenými pozitivními změnami tak, aby byly úspěšně zavedeny.

Předpokládané přínosy managementu konfigurace údržby:

A. Standardizace všech výstupů projektu TPM - MPM a zabezpečení jejich implementace a údržby v podniku.

B. Kontinuální zvyšování konkurenceschopnosti v současných podmínkách podnikání.

doc. Ing. Miroslav Rakyta, PhD.
Katedra průmyslového inženýrství, Strojnická fakulta, Žilinská univerzita v Žilině
Související